Tiuteronomi Kasege 20
1 Hagi ha' vahetaminema ha'ma hunaku'ma vanuta, hosi afuzmine, karisizmine, rama'a ha' vahetamima mani'nesageta kesuta, korora osiho. Na'ankure Ra Anumzana tamagri Anumzamo'ma Isipiti'ma tamavre atiramino tamavreno'ma e'nea Anumzamo'a tamagrane mani'ne.
Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a uzřel bys koně a vozy, a lid větší, nežli ty máš, neboj se jich, nebo Hospodin Bůh tvůj s tebou jest, kterýž tě vyvedl z země Egyptské.
2 Hagi ha'ma hunaku'ma urava'oma hanageno'a, pristi vahe'mo eramavugateno amanage huno tamasamino,
A když byste se již potýkati měli, přistoupí kněz, a mluviti bude k lidu,
3 Israeli vahetamimota antahiho, ha' vahetamine ha'hunaku erava'o hazanki atrenkeno tamasumnamo'a fakro fakroa osina, tamahirahikura huta ha' vahetamigura korora osiho.
A dí jim: Slyš, Izraeli, vy jdete dnes k boji proti nepřátelům svým, nebudiž strašlivé srdce vaše, nebojte se a nestrachujte, ani se jich lekejte.
4 Na'ankure Ra Anumzana tamagri Anumzamo'a tamagrane nevuno, tamagri kaziga anteno ha' vahetmia hara huzmantesigeta hara huzmagateregahaze.
Nebo Hospodin Bůh váš, kterýž jde s vámi, bojovati bude za vás proti nepřátelům vašim, aby zachoval vás.
5 Hagi sondia vahete (ofisa) kva vahe'mo'za sondia vahera amanage hu'za zamasamigahaze, kasefa noma kinte'neta ana noma nunamuma huta Anumzamofo azampima onte'nesuta, ete nontega viho. Na'ankure ha' kampima tamahena frisageno'a, tusi'a amuho huta kinte'nesaza nona, ru vahe'mo'za ana nompina manigahaze.
Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm.
6 Hagi kasefa waini hoza kri'neta, ana hozafinti tagita one'nesamota, ete kumatega viho. Ha'ma hanafima tamahesageno ru vahe'mo'zama ana waini hozatamifinti'ma tagi'za nesageno'a, knarera osugahie.
A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí.
7 Hagi izano a' erigahane hu'za huhampri' tamante'nesimota ete kumatega vuta umani'neta ana ara eriho. Ru ha'pima tamahesageno ru vahe'mo'za ana a'ma erisageno'a, haviza hugahie.
A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí.
8 Hagi mago'ane sondia vahe'mofo kva vahe'mo'za amanage hiho, koro'ma hanankeno kasumnamo'ma fakro fakroma hanimoka, mago'a tagri sondia vahetimofo zamazeri koro hugahazanki, ete kumatega viho.
Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.
9 Hagi vugota sondia kva vahe'mo'za nanekema huvaretenu'za, sondia vahera kevure kevure refko hunezmante'za kva vahe zamazeri oti'nage'za, mago mago kevurera kegava hugahaze.
A když přestanou hejtmané mluviti k lidu, tedy představí lidu vůdce houfů.
10 Hagi mago kumate'ma ha'ma hunaku'ma vurava'o hanuta, ese'zana tamarimpa fruge huta hara huormantesunanki amne kumatmia tamigahazo huta zamantahigeho.
Když přitáhneš k některému městu, abys ho dobýval, podáš jemu pokoje.
11 Hagi zamagrama ana kema antahi'za mago zamarimpa hu'za kuma kafazmima anagisageta ufresuta, ana kumapi vahera maka'mokizmigura hinke'za kazokazo eri'za vahe mani vagareho.
Jestliže pokoj sobě podaný přijmou a otevrou tobě, všecken lid, kterýž by nalezen byl v něm, pod plat uvedeni jsouce, tobě sloužiti budou.
12 Hianagi ana kumapi vahe'mo'zama i'o nehu'za ha'ma huramantena, ana kumapi vahera ha' huzmanteho.
Pakli by v pokoj s tebou nevešli, ale bojovali proti tobě, oblehneš je;
13 Hagi ana'ma hanageno'ma Ra Anumzana tamagri Anumzamo'ma ana kuma'ma tamazampima antena, maka venene'age bainati kazinteti zamahe frivagareho.
A když by je Hospodin Bůh tvůj dal v ruku tvou, tedy zbiješ v něm ostrostí meče všecky pohlaví mužského.
14 Hianagi maka a'nene, mofavreramine, zagagafane, maka zantamina ana kumapinti'ma erisaza zantamina tamagri su'ane. Hagi Ra Anumzana tamagri Anumzamo tamigahiankita, e'nerita musena hugahaze.
Ženy pak, dítky a hovada, i cožkoli bylo by v městě, všecky kořisti jeho rozbituješ sobě, a užívati budeš kořistí nepřátel svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
15 Hianagi tamagri kuma'mofo afete'ma me'nenia kumatmi anara hiho. Hanki anama ufre'naza mopafi kumatmina anara osiho.
Tak učiníš všechněm městům daleko vzdáleným od tebe, kteráž nejsou z měst národů těchto.
16 Hianagi Ra Anumzana tamagri Anumzamo'ma tamami'nia mopafima me'nea kumatamimpima vahe'ene zagagafane zmasimu'ma eri'za nemanisaza zagaramina, magore hutma ozmatreta zamahehna hiho.
Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš,
17 Hagi Ra Anumzana tamagri Anumzamo'ma hu'nea kante anteta, mika Hiti vahe'ma, Amori vahe'ma, Kenani vahe'ma, Perisi vahe'ma, Hivi vahe'ma, Jebusi vahera zamahe hana hiho.
Ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj,
18 E'ina hinke'za kasrino havizama hu'nea avu'ava'ma hu'za havi anumza zmimofoma mono hunentaza zamavu'zmavara rempia huoraminketa, Ra Anumzana tamagri Anumzamofo avurera kumira osugahaze.
Aby vás neučili činiti vedlé všech ohavností svých, kteréž činí bohům svým, i hřešili byste proti Hospodinu Bohu svému.
19 Mago kuma'ma za'zate'ma avazagi kagita ha'ma huzmantesuta, nezafa ragama renentea zafaramina raga'a negahazanki amne zampina sa'umenura antagi otreho. Na'ankure zafaramina e'i tamagri ha' vahera omani'naze!
Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní), chtěje užívati jich k obraně své.
20 Hagi zafama antagisazana raga'ama one' zafage antagita hagina tro nehutma, hara hutma ana kumara erigahaze.
A však stromoví, kteréž znáš, že nenese ovoce ku pokrmu, pohubíš a posekáš, a vzděláš ohrady proti městu tomu, kteréž s tebou bojuje, dokudž ho sobě nepodmaníš.
