詩篇 90
1 主よなんぢは往古より世々われらの居所にてましませり
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 山いまだ生いでず汝いまだ地と世界とをつくりたまはざりしとき 永遠よりとこしへまでなんぢは神なり
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 なんぢ人を塵にかへらしめて宣はく 人の子よなんぢら歸れと
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 なんぢの目前には千年もすでにすぐる昨日のごとく また夜間のひとときにおなじ
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 なんぢこれらを大水のごとく流去らしめたまふ かれらは一夜の寝のごとく朝にはえいづる靑草のごとし
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 朝にはえいでてさかえ夕にはかられて枯るなり
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 われらはなんぢの怒によりて消うせ 汝のいきどほりによりて怖まどふ
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 汝われらの不義をみまへに置 われらの隠れたるつみを聖顔のひかりのなかにおきたまへり
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 われらのもろもろの日はなんぢの怒によりて過去り われらがすべての年のつくるは一息のごとし
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 われらが年をふる日は七十歳にすぎず あるひは壯やかにして八十歳にいたらん されどその誇るところはただ勤勞とかなしみとのみ その去ゆくこと速かにしてわれらもまた飛去れり
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 誰かなんぢの怒のちからを知らんや たれか汝をおそるる畏にたくらべて汝のいきどほりをしらんや
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 願くはわれらにおのが日をかぞふることををしへて智慧のこころを得しめたまへ
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 ヱホバよ歸りたまへ斯ていくそのときを歴たまふや ねがはくは汝のしもべらに係れるみこころを變へたまへ
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 ねがはくは朝にわれらを汝のあはれみにてあきたらしめ 世をはるまで喜びたのしませたまへ
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 汝がわれらを苦しめたまへるもろもろの日と われらが禍害にかかれるもろもろの年とにたくらべて我儕をたのしませたまへ
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 なんぢの作爲をなんぢの僕等に なんぢの榮光をその子等にあらはしたまへ
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 斯てわれらの神ヱホバの佳美をわれらのうへにのぞましめ われらの手のわざをわれらのうへに確からしめたまへ 願くはわれらの手のわざを確からしめたまへ
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
