< 詩篇 126 >
1 ヱホバ、シオンの俘囚をかへしたまひし時 われらは夢みるもののごとくなりき
Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
2 そのとき笑はわれらの口にみち歌はわれらの舌にみてり ヱホバかれらのために大なることを作たまへりといへる者もろもろの國のなかにありき
Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
3 ヱホバわれらのために大なることをなしたまひたれば我儕はたのしめり
Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
4 ヱホバよ願くはわれらの俘囚をみなみの川のごとくに歸したまへ
Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
6 その人は種をたづさへ涙をながしていでゆけど禾束をたづさへ喜びてかへりきたらん
Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.