Salmi 132
1 Ricordati, Signore, di Davide, di tutte le sue prove, Canto delle ascensioni.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 quando giurò al Signore, al Potente di Giacobbe fece voto:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 «Non entrerò sotto il tetto della mia casa, non mi stenderò sul mio giaciglio,
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 non concederò sonno ai miei occhi né riposo alle mie palpebre,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 finché non trovi una sede per il Signore, una dimora per il Potente di Giacobbe».
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Ecco, abbiamo saputo che era in Efrata, l'abbiamo trovata nei campi di Iàar.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Entriamo nella sua dimora, prostriamoci allo sgabello dei suoi piedi.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Alzati, Signore, verso il luogo del tuo riposo, tu e l'arca della tua potenza.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 I tuoi sacerdoti si vestano di giustizia, i tuoi fedeli cantino di gioia.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Per amore di Davide tuo servo non respingere il volto del tuo consacrato.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Il Signore ha giurato a Davide e non ritratterà la sua parola: «Il frutto delle tue viscere io metterò sul tuo trono!
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Se i tuoi figli custodiranno la mia alleanza e i precetti che insegnerò ad essi, anche i loro figli per sempre sederanno sul tuo trono».
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Il Signore ha scelto Sion, l'ha voluta per sua dimora:
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 «Questo è il mio riposo per sempre; qui abiterò, perché l'ho desiderato.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Benedirò tutti i suoi raccolti, sazierò di pane i suoi poveri.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 Rivestirò di salvezza i suoi sacerdoti, esulteranno di gioia i suoi fedeli.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Là farò germogliare la potenza di Davide, preparerò una lampada al mio consacrato.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Coprirò di vergogna i suoi nemici, ma su di lui splenderà la corona».
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
