Giobbe 21
1 Giobbe rispose:
A odpovídaje Job, řekl:
2 Ascoltate bene la mia parola e sia questo almeno il conforto che mi date.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Tollerate che io parli e, dopo il mio parlare, deridetemi pure.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Forse io mi lamento di un uomo? E perché non dovrei perder la pazienza?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Statemi attenti e resterete stupiti, mettetevi la mano sulla bocca.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Se io ci penso, ne sono turbato e la mia carne è presa da un brivido.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Perché vivono i malvagi, invecchiano, anzi sono potenti e gagliardi?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 La loro prole prospera insieme con essi, i loro rampolli crescono sotto i loro occhi.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Le loro case sono tranquille e senza timori; il bastone di Dio non pesa su di loro.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Il loro toro feconda e non falla, la vacca partorisce e non abortisce.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Mandano fuori, come un gregge, i loro ragazzi e i loro figli saltano in festa.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Cantano al suono di timpani e di cetre, si divertono al suono delle zampogne.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Eppure dicevano a Dio: «Allontanati da noi, non vogliamo conoscer le tue vie.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Chi è l'Onnipotente, perché dobbiamo servirlo? E che ci giova pregarlo?».
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Non hanno forse in mano il loro benessere? Il consiglio degli empi non è lungi da lui?
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Quante volte si spegne la lucerna degli empi, o la sventura piomba su di loro, e infliggerà loro castighi con ira?
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Diventano essi come paglia di fronte al vento o come pula in preda all'uragano?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 «Dio serba per i loro figli il suo castigo...». Ma lo faccia pagare piuttosto a lui stesso e lo senta!
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Veda con i suoi occhi la sua rovina e beva dell'ira dell'Onnipotente!
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Che cosa gli importa infatti della sua casa dopo di sé, quando il numero dei suoi mesi è finito?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 S'insegna forse la scienza a Dio, a lui che giudica gli esseri di lassù?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Uno muore in piena salute, tutto tranquillo e prospero;
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 i suoi fianchi sono coperti di grasso e il midollo delle sue ossa è ben nutrito.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Un altro muore con l'amarezza in cuore senza aver mai gustato il bene.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Nella polvere giacciono insieme e i vermi li ricoprono.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Ecco, io conosco i vostri pensieri e gli iniqui giudizi che fate contro di me!
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Infatti, voi dite: «Dov'è la casa del prepotente, dove sono le tende degli empi?».
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Non avete interrogato quelli che viaggiano? Non potete negare le loro prove,
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 che nel giorno della sciagura è risparmiato il malvagio e nel giorno dell'ira egli la scampa.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Chi gli rimprovera in faccia la sua condotta e di quel che ha fatto chi lo ripaga?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Egli sarà portato al sepolcro, sul suo tumulo si veglia
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 e gli sono lievi le zolle della tomba. Trae dietro di sé tutti gli uomini e innanzi a sé una folla senza numero.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Perché dunque mi consolate invano, mentre delle vostre risposte non resta che inganno?
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
