< 1 इतिहास 18 >

1 कुछ समय बाद दावीद ने फिलिस्तीनियों को युद्ध में हराया और फिलिस्तीनियों के कब्जे के गाथ और उसके आस-पास के गांव उनके अधिकार से छीन लिए.
Amogalu fa: no, hina bagade Da: ibidi da bu Filisidini dunu doagala: le, ili hasali. Amalalu, Filisidini dunu ilia Isala: ili sogega ouligimusa: dawa: i da ne gumi ba: i.
2 दावीद ने मोआब देश को भी हराया और मोआब के लोग दावीद के सेवक हो गए. वे दावीद को कर देने लगे.
Amalalu, Da: ibidi da Moua: be dunu hasali. Amaiba: le, e da Moua: be fi dunu ilima ouligisu hamoi, amola ilia da ema su (‘da: gisi’) iasu.
3 दावीद ने ज़ोबाह के राजा हादेदेज़र को भी हामाथ तक जाकर हराया क्योंकि हादेदेज़र फरात नदी के तट पर एक स्मारक बनाने की योजना बना रहा था.
Amalalu, e da Ha: da: disa (E da Silia soge fonobahadi amo Souba amoga hina bagade galu) amo hasali. Ha: da: disa da soge Iufala: idisi Hano gusudili ouligilalu. Be mafua dunu da lelebeba: le, e da amoga ouligisu fisi. E da amo sogega ouligisu hou bu lamusa: ahoanoba, Da: ibidi da e doagala: i.
4 दावीद ने हादेदेज़र से 1,000 रथ, 7,000 घुड़सवार और 20,000 पैदल सैनिक छीन लिए और रथों के घोड़ों के पैंरो की प्रमुख नस काट दी, किंतु सौ रथों में इस्तेमाल के लिए पर्याप्‍त घोड़ों को छोड़ दिया.
Da: ibidi da sa: liode 1,000 agoane, dadi gagui dunu hosi da: iya fila heda: i 7,000 agoane amola emoga ahoasu dadi gagui dunu 20,000 agoane gagulaligi. E da hosi idi, amo da sa: liode 100 agoane hiougima: ne defele gala, amo gagulaligi. E da hosi eno huluane mae masa: ne, ilia emo dina: fe dadamunisisi.
5 जब ज़ोबाह के राजा हादेदेज़र की सहायता के लिए दमेशेक से अरामी वहां आए, दावीद ने 22,000 अरामियों को मार दिया.
Silia fi dunu Dama: sagase moilai bai bagadega esalu da hina bagade Ha: da: disa fuli gala: ma: ne dadi gagui wa: i asunasi. Be Da: ibidi da amo wa: i doagala: le, 22,000 dunu fane lelegei.
6 दावीद ने दमेशेक के अरामी सैनिकों के बीच एक रक्षक सेना ठहरा दी. अरामी दावीद के सेवक बन गए और उन्हें कर देने लगे, दावीद जहां कहीं गए, उन्हें याहवेह की सहायता मिलती रही.
Amalalu, e da ilia soge ganodini ha wa: i fisu diasu gilisisu gaguli gagai. E da ili ouligibiba: le, ilia da ema su (‘da: gisi’) iasu. Hina Gode da Da: ibidi fidibiba: le, e da habi ahoanoba, hasalasu hou fawane ba: su.
7 हादेदेज़र के सेवकों द्वारा ले जाई गई सोने की ढालों को दावीद ने लाकर येरूशलेम में रख दिया.
Da: ibidi da gouliga hamoi da: igene ga: su amo Ha: da: disa ea eagene ouligisu dunu ilia gaguli ahoasu, amo samogene, Yelusaleme moilai bai bagadega gaguli asi.
8 इसके अलावा दावीद हादेदेज़र के नगर तिभाह और कून से भारी मात्रा में कांसा ले आए, जिनसे शलोमोन ने पानी रखने के बर्तन, खंभे और दूसरे बर्तन बनाए थे.
Amola e da ‘balase’ bagadedafa Dibaha: de amola Gune (amo moilai bai bagade aduna Ha: da: disa ea ouligisu) amoga samogei. (Fa: no, Soloumane da Debolo Diasu ofodo sugi, duni bugi amola Debolo hawa: hamosu liligi, amo balasega hamoi)
9 जब हामाथ के राजा तोऊ ने यह सुना कि दावीद ने ज़ोबाह के राजा हादेदेज़र की संपूर्ण सेना को हरा दिया है,
Ha: ima: de soge hina bagade ea dio amo Doui, e da Da: ibidi da Ha: da: disa ea dadi gagui wa: i hasali, amo sia: nabi.
10 उसने अपने पुत्र हादरोम को राजा दावीद से भेंट करने के लिए भेजा, कि वह राजा को बधाई दे सके; क्योंकि दावीद ने हादेदेज़र से युद्ध कर उसे हरा दिया था. हादेदेज़र तोऊ से युद्ध करता रहा था. राजा तोऊ ने अपने पुत्र के साथ सोने, चांदी और कांसे की तरह-तरह की वस्तुएं भेजी थी.
Amaiba: le, e da egefe Youla: me amo Da: ibidima nodone sia: ma: ne asunasi. Bai Da: ibidi da Ha: da: disa hasali, amola Doui da eso bagohame Ha: da: disama gegenanusu. Youla: me da gouli amola silifa amola balase amoga hamoi liligi Da: ibidima gaguli asili, ema hahawane i.
11 राजा दावीद ने इन सभी वस्तुओं को उन वस्तुओं के साथ याहवेह को समर्पित कर दी, जो वह उन सभी पराजित देशों यानी एदोम, मोआब, अम्मोन के वंशजों, फिलिस्तीनियों और अमालेक से लेकर आए थे.
Hina bagade Da: ibidi da amo liligi amola eno silifa amola gouli e da fifi asi eno amo hasali (Idome, Moua: be, A:mone, Filisidini amola A: malege) amoga samogei, amo gilisili, Hina Godema nodone sia: ne gadoma: ne ilegei. Amola liligi amo e da Ha: da: disa amoma samogei, mogili agoane ilegei.
12 इसके अलावा ज़ेरुइयाह के पुत्र अबीशाई ने नमक की घाटी में 18,000 सैनिकों की एदोमी सेना को हराया.
Abisia: i (ea ame da Selouaia) da Deme Fago ganodini amo Idome dunu hasali dagoi. E da Idome dunu 18,000 agoane fane legei.
13 दावीद ने एदोम में गढ़ रक्षक सेना बना दी; सभी एदोमवासी दावीद के सेवक हो गए. दावीद जहां कहीं हमला करते थे, याहवेह ने उन्हें सफलता प्रदान की.
E da Idome soge ganodini, dadi gagui ha wa: i fisisu diasu gilisisu gaguli gagai, amola e da Idome dunu ouligisu. Hina Gode da Da: ibidi fidibiba: le, e da habidili ahoanoba, hasalasisu hou fawane ba: i.
14 दावीद सारे इस्राएल के शासक थे, उन्होंने अपनी सारी प्रजा के लिए न्याय और सच्चाई की व्यवस्था की थी.
Da: ibidi da Isala: ili soge huluanedafa ouligisu. E da ouligibiba: le, ea fi dunu da moloidafa hou fawane ba: i.
15 ज़ेरुइयाह के पुत्र योआब सेना पर अधीक्षक था और अहीलूद के पुत्र यहोशाफ़ात लेखापाल था;
Abisia: i ola Youa: be, e da dadi gagui wa: i ilia ouligisu galu. Yihosiafa: de (Ahailade egefe) da sia: dedei ouligisu galu.
16 अहीतूब के पुत्र सादोक और अबीयाथर के पुत्र अहीमेलेख पुरोहित थे और शावसा उनका सचिव था;
Sa: idoge (Ahaidabe egefe) amola Ahimelege (Abaia: da egefe) da gobele salasu dunu esalu. Hina bagade fi sia: dedesu dunu da Sila: ia galu.
17 यहोयादा का पुत्र बेनाइयाह केरेथि और पेलेथी नगरवासियों पर मुख्य अधिकारी बनाया गया था; दावीद के पुत्र दावीद के साथ उच्च अधिकारी थे.
Bina: ia (Yihoiada egefe) da Da: ibidi ea da: igene sosodo aligisu dunuma ouligisu galu. Amola Da: ibidi ea egefelali da ea hawa: hamosu dunu mimogo hamoi.

< 1 इतिहास 18 >