Ioela 1
1 O KA olelo a Iehova ia Ioela ke keiki a Petuela.
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:
2 E hoolohe oukou i keia, e ka poe kahiko, E haliu mai ka pepeiao, e ka poe a pau o ka aina e noho ana; Ua hiki mai anei keia i ko oukou mau la, A i na la hoi o ko oukou mau makua?
Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?
3 E hai aku oukou i keia i ka oukou poe keiki, A o ka oukou mau keiki i ka lakou poe keiki, A o ka lakou mau keiki i ka hanauna mahope.
Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.
4 O ka mea i koe i ka uhini hulu ole, ua pau ia i ka uhini: A o ka mea i koe i ka uhini, ua pau ia i ka uhini huluhulu, A o ka mea i koe i ka uhini huluhulu, ua pau ia i ka uhini hulu ole.
Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.
5 E ala oukou, e na mea on a, a e uwe iho; E aoa hoi, e na mea inu waina a pau, no ka waina hou, No ka mea, ua laweia'ku ia mai ko oukou waha aku.
Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.
6 No ka mea, ua hele mai ka lahuikanaka maluna o ko'u aina, he ikaika, aole e pau i ka helu, O kona mau niho, he niho o ka liona; A o kona niho aoao, he niho o ka liona wahine.
Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.
7 Ua luku aku ia i kuu kumuwaina, A ua hemo i ka ili o kuu laau fiku: Ua hemo i kona ili a pau, a ua hoolei aku ia mea; Ua keokeo kona mau lala.
Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.
8 E uwe iho e like me ka wahine mare i kaeiia i ke kapa inoino no ke kane o kona wa opiopio.
Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.
9 Ua okiia ka mohai makana, a me ka mohai inu mai ka hale o Iehova aku; Ua uwe na kahuna, na lawehana a Iehova.
Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.
10 Ua lukuia ka mahinaai, Ua uwe ka aina, No ka mea, ua lukuia ka ai, Ua maloo ka waina hou, ua emi iho ka aila.
Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.
11 E hilahila oukou, e na mahiai; E aoa oukou, e na mahiwaina, no ka huapalaoa, a no ka bale; No ka mea, ua nele ka ohi ai ana o ka mahinaai.
Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.
12 Ua maloo ke kumuwaina, Ua mae ka laau fiku; Ua mae ka laau pomagerane, o ka laau pama, a me ka laau ohia, o na laau a pau o ke kula: No ka mea, ua pau ka olioli o na keiki a kanaka;
Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.
13 E kaei ia oukou iho, a e kanikau, e na kahuna: E aoa oukou, e na lawehana o ke kuahu: E hele mai, e noho a ao ka po iloko o ke kapa inoino, e na lawehana a kuu Akua: No ka mea, ua hookiia ka mohai makana, a me ka mohai inu mai ka hale aku o ko oukou Akua.
Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.
14 E hoolaa i ka hookeai ana, E kahea aku i ka halawai, E hoakoakoa i ka poe kahiko, I na kanaka a pau o ka aina, ma ka hale o Iehova ko oukou Akua, A e hea aku ia Iehova.
Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:
15 Auwe no ka la! No ka mea, ua kokoke mai ka la o Iehova, A me he make la e hiki mai ai ia mai ka Mea mana mai.
Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.
16 Aole anei i okiia ka ai imua o ko kakou maka? O ka olioli a me ka hauoli mai ka hale aku o ko kakou Akua?
Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.
17 Ua popopo na hua malalo iho o ko lakou lepo, Ua wawahiia na hale papaa, Ua hoohioloia na hale ai; No ka mea, ua maloo ka ai.
Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.
18 Nani ka u ana o na holoholona! Ua pilikia na kumu bipi, No ka mea, aohe ai na lakou; Ua hoopauia hoi na kumu hipa.
Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.
19 E Iehova, ia oe no wau e kahea aku nei, No ka mea, ua ai ke ahi i ka uliuli o ka waonahele, Ua hoopau ka lapalapa ahi i na laau a pau o ke kula.
K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.
20 Ke auwe aku nei na holoholona o ke kula ia oe; No ka mea, ua maloo na wai o na kahawai, A ua pau i ke ahi ka uliuli o ka waonahele.
Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.
