Luuqaasa 12
1 He wode daro mukulun taybettiya asay woli bolla yedhdhettana gakkanaw asi asa bolla shiiqidi de7ishin, Yesuusi ba tamaaretakko, “Farisaaweta irshshuwaafe naagettite. Hessika entta cubbotethaa.
Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
2 Qoncconna qosettidi, erettonna geemmidi attiyaabay aykkoyka baawa.
Nic se nedá navždy zatajit.
3 Hiza, hintte dhuman odidabay ubbay poo7on si7ettana, qol77a gaathan kalkkashidabay dabaaban odettana.
Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
4 “Ta baggatoo ta odeyssa si7ite; ashuwa wodhoosonappe attin haraa aykkoka oothanaw dandda7onnayssatas babbofite.
Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
5 Hanoshin, hintte babbanaw besseyssa ta hinttew qonccisana. Hessika wodhidaappe guye Gaannamen yegganaw wolqqay de7eyssas iyaw babbite. Ee, tuma gays; iyaw babbite. (Geenna g1067)
Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
6 Ichchashu buubbeti issi santimes bayzettokonaayye? Hanoppe attin enttafe issinnaka Xoossaa sinthan dogetuku.
Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
7 Hari attoshin, hintte huu7e binaanaykka paydettidi de7ees. Hiza, babbofite daro buubbetappe hintte aadhdheeta.
On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
8 “Ta odeyssa si7ite; asa sinthan taw markkattiya ubbaas Asa Na7ay Xoossaa kiitanchchota sinthan markkattana.
Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
9 Asa sinthan tana kaddeyssas Xoossaa kiitanchchota sinthan ta iya kaddana.
Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
10 Asa Na7a bolla kadhe qaala haasayiya ubbay maarota demmana, shin Geeshsha Ayyaana bolla kadhe qaala odetteyssi maaretenna.
Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
11 “Asi hinttena oykkidi Ayhude Woosa Keethan, daynnata sinthaninne kawota sinthan gooshechchiya wode ay odaneekkonne woygi zaaraneekko hirggofite.
Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
12 He wode hintte odanabaa Geeshsha Ayyaanay hinttena tamaarssana” yaagis.
protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
13 Asaa giddofe issi asi Yesuusakko yidi, “Ta ishay taw nu aawa laatappe shaakkana mela iyaw oda” yaagis.
Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
14 Yesuusi zaaridi, “La addiyaw, hintte bolla tana daynnanne laata shaakkiya cima oothiday oonee?” yaagis.
Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
15 Qassika Yesuusi, “Asa de7oy shalo darotethan gidonna gisho yaare aggidi minthidi hinttena naagite” yaagis.
Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
16 Kaallidikka leemison, “Gadey daro kathi immiya issi dure uray de7ees.
A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
17 He uray, ‘Ta kathaa taani shiishanaw bessi guuxida gisho ay ootho?’ yaagidi ba wozanan qoppis.
přemýšlel, kam ji uložit.
18 Hizappe yaatana; kase de7iya shaaleta laallada haraa dalgga shaaleta keexana. Kathaanne taw de7iyaba ubbaa iyan yeggana.
Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
19 Ba shemppeeko, ‘Ta shemppete, daro laythas new gidiya shalo shiishas. Hiza, shemppada ma, uya, ufaytta’ yaagana.
Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
20 “Shin Xoossay, ‘La, eeya addiyaw, hachchi qamma ne shemppiya neeppe ekettawusu. Hiza, ne shiishidabay oodees gidanee?’ yaagis.
Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
21 “Hessa gisho, baw duretethi sa7an shiishiya asi, Xoossaa matan dure gidonna asaas wurssethay ha urayssa mela” yaagis.
Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
22 Hessafe guye, Yesuusi ba tamaaretakko, “Hiza, ta odiyabaa si7ite, hintte shemppuwas ay mino hintte bollaas ay ma77ino yaagidi un77ettofite.
Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
23 Shemppoy kathafe bolli afilappe aadhdhees.
Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
24 Kafota be7ite zerokkona, kiishokkona, eleykka shaaleykka baawa. Shin Xoossay enttana muzees. Hintte kafotappe daro aadhdheeta.
Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
25 Hanoshin, hinttefe un77ettidi ba laythaa bolla issi qamma gujjanaw dandda7ey oonee?
Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
26 Hiza, ha guuthabaa oothanaw dandda7onna hintte harabaas ays un77etteetii?
Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
27 Ane cishshati waanidi dicciyakko be7ite. Waayokkonanne suqqokona. Hari attoshin, Solomoney ba de7iya bonchcho ubban enttafe issuwa melakka ma77ibeena.
Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
28 Hinttenoo, ammanoy paccidayssato, hiza, Xoossay hachchi benttidi wontto taman yegettana cishshata hayssada mayzikko, hinttena waati aathi mayzennee?
Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
29 Hessa gisho, ay mino woykko ay uyino gidi un77ettofite.
A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
30 He ubbaas Xoossaa ammanonna asati un77ettoosona. Shin hintte aaway Xoossay hessi ubbay hinttew koshsheyssa erees.
To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
31 Ubbaafe aathidi Xoossaa kawotethaa koyite hessi ubbay hinttew gujji imettana.
Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
32 “Hinttenoo, guutha deretoo, yayyofite; hintte aawa Xoossay kawotethaa hinttew immanaw ufayttees.
Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
33 Hinttew de7iyabaa bayzidi manqotas immite. Kaysoy ekkonnason, bili moonnason, cimonna karxiitan, wuronna shaluwa saluwan shiishite.
Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
34 Hintte wozanay hintte shaloy de7iyasuwan gidana.
Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
35 “Qanthan danccidi giigettite; hintte xomppey poo7idayssa gido.
Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
36 Bantta goday yaaganoppe simmana gakkanaw barkkidi naageyssatada, goday yidi xeegiya wode ellesidi dooyanaw giigida asata daanite.
Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
37 Bantta goday simmiya wode dhiskkonna de7ishe naageyssati anjjettidayssata. Tuma gays; goday qanthan danccidi gayta yuushuwan utisidi mokkees.
Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
38 Goday laade gidin giddi bilahe gidin woykko wonttimaathe gidin yidi, hessa mela dhiskkonna naagishin demmiya he aylleti anjjettidayssata.
Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
39 Shin hayssa erite kaysoy awude yaanekko keethaaway eriyakko keethay boketiya wode si7i gidi be7enna.
Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
40 Hintteka giigidi naagite; Asa Na7ay hintte qopponna wode yaana” yaagis.
Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
41 Phexiroosikka, “Godaw ha leemisuwa nu xalaalas odayye woykko asa ubbaasee?” yaagis.
Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
42 Goday zaaridi, “Hiza, kathaa muzanaw bessiya wodiyan immana mela goday ba aylleta bolla shuumida ammantheysinne wozanaama halaqay oonee?
Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
43 Goday simmiya wode hessa mela oothishe benttiya aylley I anjjettidayssa
Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
44 Ta hinttew tuma odays; ba godaas de7iya shalo ubbaa bolla I shuumettana.
Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
45 Shin he aylley, ‘Ta goday elle yeenna’ yaagidi ba wozanan qoppidi, macca aylletanne adde aylleta wadhdhiko, qassi baw koyida mela mishenne uyishe mathottiko,
Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
46 he aylliya goday I qopponna gallasaninne hirggonna wode yaana. Yidi iya qanxerethidi, iya qaada ammanonna asatara oothana.
Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
47 “Godaa sheniyada giigonnayssinne iya goday ay dosiyakko erishe oothonna aylley daro garaafettana.
Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
48 Shin ba godaa sheniya eronna attidi garaafettanaw besseyssa oothiday guuthara garaafettana. Gaasoykka daro imettidayssafe daro koyettees, daro hadara ekkidayssafekka daro immana gidi naagettees.
kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
49 “Taani yiday biitta bolla tama oythanaassa. Ha77i tamay oykkiyako tana waati ufayssanddeshsha!
Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
50 Hanoshin, ta ha77i xammaqettiya xinqqatey de7ees. I polettana gakkanaw ta daro un77ettays.
Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
51 Sa7a bolla sarotethi ehanaw yida hinttew daanii? Gidenna, ta yiday shaakkanaassa.
Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
52 Ha77ife doomidi woli giddon shaakettida ichchashu keethaa asati issife de7oosona. Nam77ati heedzata bolla, heedzatikka nam77ata bolla, denddidi shaakettoosona.
I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
53 Aaway na7aa bolla, na7aykka aawa bolla, aayiya na7ee bolla, na7iya aaye bolla, azinaa aayiya na7aa machche bolla, na7aa machchiya azinaa aaye bolla, denddidi shaakettana.”
otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
54 Qassika asaakko, “Wuloha baggara saloy shaaratiya wode be7idi, ellesidi, ‘Iri yaana’ yaageta, hessadakka hanees.
Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
55 Dugeha carkkoy carkkiya wode ‘Sa7ay awana’ yaageta, hessadakka hanees” yaagis.
Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
56 Hinttenoo, cubboto, Salobaanne sa7abaa shaakki ereetashin ha wodiya shaakki eroy hinttena waanidi xoonidee?
Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
57 “Yaatin, hintte huu7es ays tuma pirddeketii?
Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
58 Ne morkkiyara wolla daynna sinthan eqqanaw bashe oge bolla giiganaw koya. Ne giigonna ixxiko gooshechchidi daynna sinthi nena efana. Daynnay nena polisees aathi immana. I nena woynen yeggana.
Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
59 Si7ite, issi bakkani attonna cigga onggana gakkanaw ne yaappe keyonnayssa era” yaagis.
Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
