Ayubu 10
1 “Nĩthũire gũtũũra muoyo ũyũ; nĩ ũndũ ũcio ndikũhingĩrĩria mateta makwa, o na nĩ ngwaria nĩ ũndũ wa ũrĩa ngoro yakwa ĩrĩ na marũrũ.
Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
2 Ngwĩra Ngai atĩrĩ: Tiga kũndua mwĩhia, no nyonia kĩrĩa ũrandũithĩria.
Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
3 Kaĩ ũkenagio nĩ kũũhinyĩrĩria, ũgathũũra wĩra wa moko maku, o rĩrĩa ũrakenera mathugunda ma andũ arĩa aaganu?
Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
4 Kaĩ maitho maku marĩ o ta maitho ma andũ? Kaĩ muonere waku ũhaana o ta wa mũndũ?
Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
5 Kaĩ matukũ maku maigana ta ma andũ, kana mĩaka yaku ĩkaigana o ta ya mũndũ,
Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
6 nĩguo ũcarĩrĩrie mahĩtia makwa, o na ũtuĩragie mehia makwa,
Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
7 o na gũtuĩka wee nĩũũĩ atĩ ndiĩhĩtie, na ũkamenya atĩ gũtirĩ mũndũ ũngĩhota kũũhonokia moko-inĩ maku?
Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
8 “Moko maku nĩmo maathondekire na makĩnyũmba. Rĩu nĩũgũkĩgarũrũka ũnyanange?
Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
9 Ririkana atĩ wanyũũmbire ta rĩũmba. Rĩu ũgũcooka ũndue rũkũngũ rĩngĩ?
Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
10 Githĩ ndwanjitire ta iria, na ũgĩcooka ũkĩĩmatia ta maguta marĩo,
Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
11 ũkĩĩhumbĩra na nyama na gĩkonde, na ũkĩohania mahĩndĩ na mĩkiha yakwa hamwe.
Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
12 Nĩwaaheire muoyo o na ũkĩnyonia ũtugi waku; naguo ũmenyereri waku nĩguo ũtũirie roho wakwa.
Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
13 “No nĩwahithire maũndũ maya ngoro-inĩ yaku, na nĩnjũũĩ no warĩ na ũndũ ũyũ meciiria-inĩ maku:
Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
14 Ingĩehirie wee nĩwanyonaga, na ndũngĩagire kũũherithia nĩ ũndũ wa wĩhia wakwa.
Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
15 Kaĩ akorwo nĩnjĩhĩtie ndĩ na haaro-ĩ! O na ingĩiguĩka ndiĩkĩte ũũru, ndingĩhota gũtiira mũtwe wakwa, nĩgũkorwo njiyũrĩtwo nĩ thoni, na ngarikĩra mathĩĩna-inĩ makwa.
Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
16 Ingĩtiira mũtwe wakwa-rĩ, wee ũnjeemaga o ta mũrũũthi, na ningĩ ũkonania ũhoti waku mũnene wa kũnjũkĩrĩra.
Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
17 Nĩũndeheire aira angĩ manjũkĩrĩre, na nĩwongereire marakara maku igũrũ rĩakwa; mbũtũ ciaku ikanjũkĩrĩra o ta makũmbĩ ma maaĩ marũmanĩrĩire.
Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
18 “Nĩ kĩĩ gĩatũmire ũndute nda ya maitũ? Naarĩ korwo ndakuire itoneetwo nĩ maitho ma mũndũ o na ũmwe.
Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
19 Naarĩ korwo ndiaciarirwo, kana korwo ndaciarirwo njerekeirio mbĩrĩra!
A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
20 Githĩ matukũ makwa o na marĩ manini matikirie gũthira? Tigana na niĩ nĩguo ngĩe na gĩkeno gwa kahinda kanini,
Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
21 kamũira thiĩte kũrĩa mũndũ athiiaga na ndacooke, bũrũri wa nduma, o nduma nene ya gĩkuũ,
Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
22 o bũrũri ũrĩa ũtukũ wakuo ũrĩ mũtumanu mũno, bũrũri wa nduma ya gĩkuũ, na ũtarĩ kĩhaarĩro, kũrĩa o na ũtheri ũhaana o ta nduma.”
Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
