Psalm 119
1 Wohl denen, deren Wandel unsträflich ist, die einhergehn im Gesetz des HERRN!
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Wohl denen, die seine Zeugnisse beobachten, die mit ganzem Herzen ihn suchen,
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 die auch kein Unrecht verüben, sondern auf seinen Wegen gehen!
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Du selbst hast deine Befehle erlassen, daß man sie sorglich befolge.
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ach möchte doch mein Wandel fest sein in der Befolgung deiner Satzungen!
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Dann werde ich nicht beschämt sein, wenn ich alle deine Gebote vor Augen habe.
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Ich will dir aufrichtigen Herzens danken, indem ich die Rechte deiner Gerechtigkeit lerne.
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Deine Satzungen will ich halten: verlaß mich nicht ganz und gar!
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Wie wird ein Jüngling seinen Wandel rein gestalten? Wenn er ihn führt nach deinem Wort.
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Mit ganzem Herzen suche ich dich: laß mich von deinen Geboten nicht abirren!
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 In meinem Herzen wahre ich dein Wort, um mich nicht gegen dich zu verfehlen.
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Gepriesen seist du, o HERR: lehre mich deine Satzungen!
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Mit meinen Lippen zähle ich her alle Rechte deines Mundes.
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 An dem Wege deiner Zeugnisse habe ich Freude wie über irgendwelchen Reichtum.
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 Über deine Befehle will ich sinnen und achten auf deine Pfade.
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 An deinen Satzungen habe ich meine Lust, will deine Worte nicht vergessen.
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Tu Gutes an deinem Knecht, auf daß ich leben bleibe, so will ich deine Worte befolgen.
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Öffne mir die Augen, daß ich klar erkenne die Wunder in deinem Gesetz.
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Ich bin nur ein Gast auf Erden: verbirg deine Gebote nicht vor mir.
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Meine Seele verzehrt sich vor Sehnsucht nach deinen Rechten allezeit.
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Gedroht hast du den Stolzen; verflucht sind, die von deinen Geboten abweichen.
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Wälze Schmach und Verachtung von mir ab, denn ich beobachte deine Zeugnisse.
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Mögen auch Fürsten sitzen und wider mich beraten: dein Knecht sinnt doch über deine Satzungen nach.
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Ja, deine Zeugnisse sind meine Freude, meine Ratgeber sind sie.
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Mein Mut ist in den Staub gesunken: belebe mich wieder nach deinem Wort.
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Ich habe dir meine Lage geschildert, da hast du mich erhört: lehre mich deine Satzungen.
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Laß mich den Weg verstehn, den deine Befehle gebieten, so will ich sinnen über deine Wunder.
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Mein Herz zerfließt vor Kummer in Tränen; richte mich auf nach deinen Worten.
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Den Weg der Lüge halte fern von mir, doch begnade mich mit deinem Gesetz!
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Den Weg der Treue habe ich erwählt, deine Rechte unanstößig befunden.
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Ich halte fest an deinen Zeugnissen: HERR, laß mich nicht zuschanden werden!
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Den Weg deiner Gebote will ich laufen, denn du machst mir weit das Herz.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 Lehre mich, HERR, den Weg deiner Satzungen, so will ich ihn innehalten bis ans Ende.
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Verleihe mir Einsicht, damit ich deine Weisung beachte und sie mit ganzem Herzen befolge.
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Laß mich wandeln auf dem Pfade deiner Gebote, denn an diesem habe ich meine Freude.
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Neige mein Herz deinen Zeugnissen zu und nicht zur Gewinnsucht.
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Wende meine Augen ab, daß sie nicht nach Eitlem schauen; belebe mich auf deinen Wegen.
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Erfülle an deinem Knechte deine Verheißung, die darauf abzielt, daß man dich fürchte.
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Wende ab meine Schmach, vor der mir graut; denn deine Rechte sind heilsam.
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Fürwahr, ich sehne mich nach deinen Befehlen: belebe mich durch deine Gerechtigkeit!
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Laß deine Gnadenerweise mir widerfahren, o HERR, deine Hilfe nach deinem Wort,
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 daß ich dem, der mich schmäht, zu antworten weiß; denn ich verlasse mich auf dein Wort.
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 Und entzieh meinem Munde nicht ganz das Wort der Wahrheit; denn ich harre auf deine Rechte.
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 Und befolgen will ich dein Gesetz beständig, immer und ewiglich;
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 so werde ich wandeln auf freier Bahn; denn ich habe mich stets um deine Befehle gekümmert;
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 und ich will von deinen Zeugnissen reden vor Königen, ohne mich zu scheuen;
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 denn ich habe meine Freude an deinen Geboten, die mir lieb sind,
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 und hebe meine Hände auf zu deinen Geboten, [die mir lieb sind, ] will über deine Satzungen sinnen.
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Halte deinem Knecht getreulich dein Wort, auf das du mich hast hoffen lassen!
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Das ist mein Trost in meinem Elend, daß dein Wort mich neu belebt hat.
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Die Übermüt’gen verspotten mich maßlos, doch ich bin von deinem Gesetz nicht abgewichen.
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Gedenke ich deiner Rechte aus der Vorzeit, so fühle ich mich, o HERR, getröstet.
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Heißer Zorn erfaßt mich wegen der Gottlosen, die dein Gesetz verlassen haben.
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Deine Satzungen sind mir zu Lobgesängen geworden im Hause meiner Pilgerschaft.
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 In der Nacht sogar gedenke ich deines Namens, o HERR, und befolge dein Gesetz.
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Das ist mir zuteil geworden, daß ich deine Befehle befolgt habe.
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Meine Aufgabe ist, o HERR, ich bekenne es, deine Worte zu befolgen.
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Von ganzem Herzen fleh’ ich dich an: »Sei mir gnädig nach deiner Verheißung!«
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Ich habe über meine Wege nachgedacht und lenke (daher) meine Schritte zu deinen Zeugnissen zurück.
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Ich eile und säume nicht, deine Gebote zu befolgen.
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Die Fallstricke der Gottlosen umringen mich; dennoch vergesse ich dein Gesetz nicht.
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 In der Mitte der Nacht stehe ich auf, um dir zu danken für die Verordnungen deiner Gerechtigkeit.
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Befreundet bin ich mit allen, die dich fürchten, und mit denen, die deine Befehle befolgen.
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Deiner Gnade, o HERR, ist die Erde voll: lehre mich deine Satzungen!
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Gutes hast du an deinem Knechte getan, o HERR, nach deiner Verheißung.
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Rechte Einsicht und Erkenntnis lehre mich, denn ich vertraue auf deine Gebote.
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Bevor ich gedemütigt wurde, ging ich irre; jetzt aber beobachte ich dein Wort.
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Du bist gütig und erweisest Gutes: lehre mich deine Satzungen!
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Lügen haben die Stolzen gegen mich erdichtet, ich aber befolge deine Befehle mit ganzem Herzen.
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Unempfindlich wie von Fett ist ihr Herz, ich aber habe Freude an deinem Gesetz.
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 Gut war’s für mich, daß ich gedemütigt wurde, damit ich deine Satzungen lernte.
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Die Weisung deines Mundes ist mir lieber als Tausende von Gold- und Silberstücken.
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Deine Hände haben mich geschaffen und gebildet: verleihe mir nun auch Einsicht, daß ich deine Gebote lerne!
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freun; denn ich habe auf dein Wort geharrt.
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Ich weiß, o HERR, daß deine Gerichte gerecht sind und du mich in Treue gedemütigt hast.
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Laß doch deine Gnade mir Trost gewähren, wie du deinem Knechte verheißen hast!
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Laß mir dein Erbarmen widerfahren, daß ich auflebe, denn dein Gesetz ist meine Lust.
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Laß die Stolzen zuschanden werden, weil sie ohne Grund mich niederdrücken; ich aber sinne über deine Befehle.
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Laß mir sich zuwenden, die dich fürchten und die deine Zeugnisse anerkennen!
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Mein Herz halte treu an deinen Satzungen fest, auf daß ich nicht zuschanden werde.
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Meine Seele schmachtet nach deiner Hilfe: ich harre auf dein Wort.
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Meine Augen schmachten nach deiner Verheißung, indem ich frage: »Wann wirst du mich trösten?«
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Bin ich auch wie ein Schlauch im Rauch geworden, hab’ ich doch deine Satzungen nicht vergessen.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Wie viele sind noch der Lebenstage deines Knechts? Wann hältst du Gericht über meine Verfolger?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Übermütige haben mir Gruben gegraben, sie, die sich nicht nach deinem Gesetz verhalten.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Alle deine Gebote sind Wahrheit; mit Lüge verfolgt man mich: so hilf mir!
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Fast hätten sie mich im Lande umgebracht; doch ich verlasse deine Befehle nicht.
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Nach deiner Gnade erhalte mich am Leben, so will ich das Zeugnis deines Mundes befolgen.
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Auf ewige Zeit, o HERR, steht fest dein Wort im Himmel.
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Von Geschlecht zu Geschlecht währt deine Treue; du hast die Erde festgestellt, und sie steht;
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 nach deinen Verordnungen stehn sie noch heute, denn alle Dinge sind dir dienstbar.
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Wäre dein Gesetz nicht meine Freude gewesen, so wär’ ich in meinem Elend vergangen.
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Niemals will ich deine Befehle vergessen, denn durch sie hast du mich neu belebt.
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Dein bin ich: hilf mir! Denn ich beachte deine Verordnungen.
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Gottlose lauern mir auf, um mich umzubringen, ich aber achte auf deine Zeugnisse.
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Von allem Vollkomm’nen habe ich eine Grenze gesehn; doch dein Gebot ist völlig unbeschränkt.
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Wie habe ich dein Gesetz so lieb! Den ganzen Tag ist es mein Sinnen.
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Weiser, als meine Feinde sind, machen mich deine Gebote, denn mein sind sie für immer.
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Verständiger bin ich als alle meine Lehrer, denn deine Zeugnisse sind mein Sinnen.
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 Mehr Einsicht besitz’ ich als die Greise; denn ich beobachte deine Befehle.
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Von jedem bösen Pfade halte ich meinen Fuß fern, um dein Wort zu befolgen.
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Von deinen Rechten weiche ich nicht ab, denn du hast mich belehrt.
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Wie süß sind deine Worte meinem Gaumen, süßer als Honig meinem Munde!
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Aus deinen Befehlen gewinne ich Einsicht; darum hasse ich jeglichen Lügenpfad.
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Dein Wort ist meines Fußes Leuchte und ein Licht auf meinem Wege.
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Ich habe geschworen und den Vorsatz gefaßt, den Verordnungen deiner Gerechtigkeit treu zu bleiben.
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ich bin gar tief gebeugt: o HERR, belebe mich wieder nach deiner Verheißung!
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Laß, HERR, dir gefallen die willigen Opfer meines Mundes und lehre mich deine Rechte!
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Ich schwebe beständig in Todesgefahr, doch dein Gesetz vergesse ich nicht.
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Die Gottlosen haben mir Schlingen gelegt, aber von deinen Befehlen irre ich nicht ab.
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Deine Zeugnisse sind mein ewiger Erbbesitz, denn sie sind die Wonne meines Herzens.
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Ich neige mein Herz dazu, deine Satzungen zu erfüllen immerdar bis ans Ende.
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Die Doppelherzigen hasse ich, aber dein Gesetz ist mir lieb.
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Mein Schirm und Schild bist du; auf dein Wort harre ich.
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Weicht von mir, ihr Übeltäter! Ich will die Gebote meines Gottes halten.
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Stütze mich nach deiner Verheißung, daß ich lebe, und laß mich nicht in meiner Hoffnung getäuscht werden!
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Stärke mich, auf daß ich Heil erlange, und laß mich stets auf deine Satzungen achten!
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Du verwirfst alle, die von deinen Satzungen abirren; denn erfolglos ist ihre Täuschung.
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Wie Schlacken räumst du alle Gottlosen des Landes hinweg; darum liebe ich deine Zeugnisse.
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Aus Furcht vor dir schaudert mein Leib, und mir ist bange vor deinen Gerichten.
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ich habe Recht und Gerechtigkeit geübt: gib mich nicht meinen Bedrückern preis!
Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Tritt für deinen Knecht zu seinem Heile ein, laß die Stolzen mir nicht Gewalt antun!
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Meine Augen schmachten nach deiner Rettung und nach der Bestätigung deiner Gerechtigkeit.
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Verfahre mit deinem Knecht nach deiner Gnade und lehre mich deine Satzungen!
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Dein Knecht bin ich, verleihe mir Einsicht, damit ich deine Zeugnisse verstehen lerne.
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Zeit ist’s für den HERRN, zu handeln: sie haben ja dein Gesetz gebrochen.
Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Darum liebe ich deine Gebote mehr als Gold und als Feingold.
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 Darum schätze ich alle deine Befehle als richtig; jeder Lügenpfad ist mir verhaßt.
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Wunderwerke sind deine Zeugnisse; darum hält mein Herz an ihnen fest.
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Die Erschließung deiner Worte erleuchtet, verleiht den Einfältigen Einsicht.
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ich tue meinen Mund weit auf und lechze, denn mich verlangt nach deinen Geboten.
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Wende dich zu mir und sei mir gnädig, wie es recht ist bei denen, die deinen Namen lieben!
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Laß meine Schritte fest sein durch dein Wort und laß nichts Trügerisches über mich herrschen.
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Erlöse mich von der Bedrückung der Menschen, so will ich deine Befehle befolgen.
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Laß dein Angesicht leuchten gegen deinen Knecht und lehre mich deine Satzungen.
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Tränenströme rinnen aus meinen Augen, weil viele dein Gesetz nicht befolgen.
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Gerecht bist du, o HERR, und richtig sind deine Rechte.
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 In Gerechtigkeit hast du deine Zeugnisse verordnet und in unerschütterlicher Treue.
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Mich verzehrt mein Eifer, weil meine Gegner deine Worte vergessen.
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Dein Wort ist wohlgeläutert, und dein Knecht hat es lieb.
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Gering bin ich und verachtet, doch deine Befehle vergesse ich nicht.
Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Deine Gerechtigkeit ist ewige Gerechtigkeit, und dein Gesetz ist Wahrheit.
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Wenn Leiden und Not mich getroffen haben, sind deine Gebote dennoch meine Freude.
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Deine Zeugnisse bleiben immerdar gerecht: verleihe mir Verständnis, so werde ich leben.
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Ich rufe von ganzem Herzen: »Erhöre mich, HERR!« Deine Satzungen will ich beobachten.
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 Ich rufe zu dir: »Hilf mir! So will ich deine Zeugnisse beobachten.«
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Früh bin ich auf vor Tagesanbruch und flehe laut; auf dein Wort harre ich.
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Meine Augen wachen die ganze Nacht hindurch, um über dein Wort nachzusinnen.
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Höre meine Stimme nach deiner Gnade! O HERR, nach deinen Rechten laß mich aufleben!
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Mir haben sich Leute genaht, die der Arglist frönen: von deinem Gesetz sind sie fern;
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 doch du bist mir nahe, o HERR, und alle deine Gebote sind Wahrheit.
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Längst weiß ich aus deinen Zeugnissen, daß du sie für ewig festgestellt hast.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Sieh mein Elend an und errette mich! Denn dein Gesetz vergesse ich nicht.
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Führe meine Sache und erlöse mich, schenke mir neues Leben nach deiner Verheißung!
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Den Gottlosen bleibt die Hilfe fern, denn sie kümmern sich nicht um deine Satzungen.
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Deine Barmherzigkeit ist groß, o HERR: nach deinen Rechten belebe mich wieder!
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Groß ist meiner Verfolger und Gegner Zahl, doch von deinen Zeugnissen geh’ ich nicht ab.
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Wenn ich Treulose sehe, so fühle ich Abscheu, weil sie dein Wort nicht befolgen.
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Sieh her, ich liebe deine Befehle: HERR, schenke mir neues Leben nach deiner Gnade!
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Der ganze Inhalt deines Wortes ist Wahrheit, und ewig gilt jede Verordnung deiner Gerechtigkeit.
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Fürsten haben mich ohne Ursach’ verfolgt; doch nur vor deinen Worten erbebt mein Herz.
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Ich freue mich über dein Wort wie einer, der große Beute gewinnt.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Lügen hasse und verabscheue ich, aber dein Gesetz ist mir lieb.
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Siebenmal täglich preise ich dich um der Verordnungen deiner Gerechtigkeit willen.
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Frieden in Fülle erlangen die Freunde deines Gesetzes, denn es gibt für sie kein Straucheln.
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Ich hoffe auf deine Rettung, o HERR, denn ich habe deine Gebote gehalten.
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167 Mein Herz befolgt deine Zeugnisse, und ich habe sie aufrichtig lieb.
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ich befolge deine Befehle und Zeugnisse; denn alle meine Wege sind dir bekannt.
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Laß mein lautes Flehen zu dir dringen, o HERR; verleih mir Verständnis für dein Wort!
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Laß mein Beten vor dich kommen: errette mich nach deiner Verheißung!
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 Meine Lippen sollen Lobpreis sprudeln lassen, weil du mich deine Satzungen lehrst.
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Meine Zunge soll von deinem Worte singen; denn alle deine Gebote sind gerecht.
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Laß deine Hand bereit sein, mir zu helfen, denn deine Befehle hab’ ich (zu Führern) erwählt.
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Ich sehne mich nach deiner Hilfe, o HERR, und dein Gesetz ist meine Freude.
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Laß meine Seele leben, daß sie dich preise, und deine Rechte mögen mir helfen!
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Geh ich irre wie ein verlorenes Schaf, so suche deinen Knecht! Denn deine Gebote habe ich nicht vergessen.
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
