Psaumes 50
1 Psaume d’Asaph.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 C’est de Sion que vient l’éclat de sa splendeur.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Dieu viendra manifestement: notre Dieu viendra, et il ne gardera pas le silence.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 D’en haut il appellera le ciel et la terre pour juger son peuple.
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 Rassemblez-lui ses saints, qui exécutent son alliance sur les sacrifices.
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 Et les cieux annonceront sa justice, parce que c’est Dieu lui-même qui est juge.
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 Écoute, mon peuple, et je parlerai; Israël, écoute; car je te prendrai à témoin: Dieu, ton Dieu, c’est moi qui le suis.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 Je ne te reprendrai pas pour tes sacrifices; car tes holocaustes sont toujours en ma présence.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 Je ne prendrai pas des veaux de ta maison, ni des boucs de tes troupeaux.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 Parce qu’à moi sont toutes les bêtes des forêts, les animaux qui paissent sur les montagnes et les bœufs.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 Je connais tous les volatiles du ciel, et la beauté des champs est en mon pouvoir.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 Si j’ai faim, je ne te le dirai pas: car à moi est le globe de la terre, et sa plénitude.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Est-ce que je mangerai des chairs de taureaux? ou boirai-je du sang des boucs?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Immole à Dieu un sacrifice de louange, et rends au Très-Haut tes vœux.
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 Et invoque-moi, au jour de la tribulation: je te délivrerai, et tu m’honoreras.
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 Mais au pécheur Dieu a dit: Pourquoi racontes-tu mes justices, et pourquoi ta bouche annonce-t-elle mon alliance?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Pour toi, tu hais la discipline, et tu as rejeté ma parole derrière toi.
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 Si tu voyais un voleur, tu courais avec lui, et c’est avec les adultères que tu mettais ta part.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Ta bouche a abondé en malice, et ta langue ajustait des fourberies.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Assis, tu parlais contre ton frère et contre le fils de ta mère, tu posais une pierre d’achoppement.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 Tu as fait ces choses, et je me suis tu.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Comprenez ces choses, vous qui oubliez Dieu; de peur qu’un jour il ne vous enlève, et qu’il n’y ait personne qui vous délivre.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 C’est un sacrifice de louange qui m’honorera; et c’est là le chemin par lequel je lui montrerai le salut de Dieu.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
