Psaumes 147
1 Alléluia.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 Bâtissant Jérusalem, le Seigneur rassemblera les dispersions d’Israël.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 C’est lui qui guérit ceux qui ont le cœur brisé, et qui bande leurs plaies.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Qui compte la multitude des étoiles, et à elles toutes donne des noms.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Grand est notre Dieu, et grande est sa force; et à sa sagesse il n’y a point de borne.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 Le Seigneur prend sous sa protection les hommes doux; mais il humilie les pécheurs jusqu’à terre.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Entonnez au Seigneur une louange: chantez notre Dieu sur la harpe.
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 C’est lui qui couvre le ciel de nuages, et prépare à la terre de la pluie. Qui produit sur les montagnes du foin, et de l’herbe à l’usage des hommes.
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 Qui donne aux bêtes leur nourriture, et aux petits des corbeaux qui l’invoquent.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 Ce n’est pas dans la force du cheval qu’il mettra son désir, ni dans les jambes de l’homme qu’il se complaira.
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 Le Seigneur a mis sa complaisance dans ceux qui le craignent, et dans ceux qui espèrent en sa miséricorde.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Jérusalem, loue le Seigneur: loue ton Dieu, ô Sion.
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 Parce qu’il a affermi les serrures de tes portes: il a béni tes fils au milieu de toi.
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 C’est lui qui a établi sur tes confins la paix, et qui te rassasie de moelle de froment.
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 C’est lui qui envoie sa parole à la terre: avec vitesse court sa parole.
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 C’est lui qui donne de la neige comme de la laine, répand le brouillard comme de la cendre.
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 Il envoie sa glace comme des petits morceaux de pain: à la face de son froid qui tiendra?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 Il enverra sa parole, et il les fera fondre: son vent soufflera, et les eaux couleront.
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 C’est lui qui annonce sa parole à Jacob; ses justices et ses jugements à Israël.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 Il n’a pas fait ainsi pour toute nation: et ses jugements, il ne les leur a pas manifestés. Alléluia.
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
