Job 41
1 Pourras-tu enlever Léviathan à l’hameçon, et avec une corde lier sa langue?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Est-ce que tu mettras un cercle dans ses narines, ou avec un anneau perceras-tu sa mâchoire?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Est-ce qu’il t’adressera de nombreuses prières, ou te dira-t-il de douces paroles?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Est-ce qu’il fera avec toi un pacte, et le recevras-tu comme un esclave éternel?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Est-ce que tu te joueras de lui comme d’un oiseau, ou le lieras-tu pour tes servantes?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Des amis le découperont-ils, ou des marchands le partageront-ils?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Est-ce que tu rempliras de sa peau des filets, et un réservoir de poissons de sa tête?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Mets sur lui ta main: souviens-toi de la guerre, et ne continue pas à parler.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Voilà que son espoir le trompera, et à la vue de tous il se précipitera
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Je ne suis pas assez cruel pour le susciter: car qui peut résister à mon visage;
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Qui m’a donné le premier, afin que je lui rende? Tout ce qui est sous le ciel est à moi.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Je ne l’épargnerai pas, malgré ses discours arrogants et ses paroles suppliantes.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Qui découvrira la face de son vêtement? Et qui entrera dans le milieu de sa gueule?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Les portes de son visage, qui les ouvrira? autour de ses dents habite la terreur.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Son corps est comme des boucliers jetés en fonte et couvert d’écaillés épaisses et serrées.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 L’une est jointe à l’autre, et pas même l’air ne passe entre elles.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 L’une s’attache à l’autre, et se tenant, jamais elles ne se sépareront.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Son éternument, c’est l’éclat du feu, et ses yeux sont comme les paupières de l’aurore.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 De sa gueule sortent des lampes, comme des torches allumées.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 De ses narines sort une fumée comme celle d’un pot mis au feu et bouillant.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Son souffle fait brûler des charbons, et une flamme sort de sa bouche.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Dans son cou résidera sa force, et devant sa face marche la famine.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Les parties de ses chairs adhèrent entre elles: Dieu lancera des foudres contre lui, et elles ne se porteront vers aucun autre lieu.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Son cœur se durcira comme une pierre, et il se resserrera comme une enclume de marteleur.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Lorsqu’il s’élèvera, des anges craindront, et, épouvantés, ils se purifieront.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Lorsque le glaive l’atteindra, ni lance, ni cuirasse ne pourra subsister.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Car il regardera le fer comme de la paille, et l’airain comme un bois pourri.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 L’archer ne le mettra pas en fuite, les pierres de la fronde sont devenues pour lui une paille légère.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Il estimera le marteau comme une paille légère, et il se rira de celui qui brandira la lance.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Sous lui seront les rayons du soleil, et il fera son lit sur l’or comme sur la boue.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Il fera bouillir comme un pot la profonde mer, et il la rendra comme des essences lorsqu’elles sont en ébullition.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Derrière lui un sentier répandra la lumière, et l’abîme paraîtra comme un vieillard aux blancs cheveux.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Il n’est pas sur la terre de puissance qui puisse être comparée à lui, qui a été fait pour ne craindre personne.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Il voit tout ce qu’il y a d’élevé au-dessous de lui; c’est lui qui est le roi de tous les fils de l’orgueil.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
