< Job 35 >

1 Ainsi Eliu dit encore ceci:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Est-ce qu’il te semble que ta pensée était équitable, quand tu as dit: Je suis plus juste que Dieu?
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 Car tu as dit: Ce qui est juste ne vous plaît pas: ou quel avantage retirez-vous, si je pèche?
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 C’est pourquoi je répondrai à tes discours et à tes amis avec toi.
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Regarde en haut le ciel, et vois: et contemple combien la région de l’air est plus haute que toi.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 Si tu pèches, en quoi lui nuiras-tu? et si tes iniquités se multiplient, que feras-tu en cela contre lui?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 Mais si tu as agi justement, que lui donneras-tu, ou que recevra-t-il de ta main?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 C’est à un homme semblable à toi que nuira ton impiété, et c’est au fils d’un homme que ta justice servira.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 À cause de la multitude des calomniateurs, ils crieront; et ils se lamenteront à cause de la violence du bras des tyrans.
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 Et aucun d’eux n’a dit: Où est Dieu, qui m’a fait, qui inspire des cantiques pendant la nuit,
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 Qui nous donne plus d’instruction qu’aux bêtes de la terre, et plus d’intelligence qu’aux oiseaux du ciel?
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Alors ils crieront, et il ne les exaucera pas, à cause de l’orgueil des méchants.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Ce n’est donc pas en vain que Dieu écoulera leurs cris; et le Tout-Puissant considérera avec attention la cause de chacun.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Même lorsque tu as dit: Il ne considère point; juge-toi toi-même en sa présence, et attends-le.
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Car ce n’est pas maintenant qu’il exerce sa fureur, et qu’il lire une grande vengeance du crime.
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 C’est donc en vain que Job ouvre sa bouche, et que, sans science, il multiplie des paroles.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

< Job 35 >