< Mattheüs 3 >
1 In die dagen nu kwam Johannes de Dooper, en hij predikte in de woestijn van Judea,
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť:
2 zeggende: Doet boetvaardigheid want het koninkrijk der hemelen is nabij!
„Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“
3 Deze is het van wien gesproken is door Jesaja, den profeet, die zegt: De stem des roependen: bereidt in de woestijn den weg des Heeren, maakt zijn paden recht!
O Janovi prorok Izajáš předpověděl: „Z pouště zazní hlas: Připravte cestu pro Pána a odstraňte všechny překážky.“
4 Deze Johannes nu had zijn kleed van kemelshaar, en een lederen gordel om zijn lenden; en zijn voedsel was sprinkhanen en wilde honig.
Jan měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel.
5 Toen ging tot hem uit Jerusalem, en geheel Judea, en de geheele omstreek van den Jordaan.
Scházeli se k němu lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání.
6 En zij werden door hem gedoopt in den Jordaan, belijdende hun zonden.
Dávali se od něho křtít v řece Jordánu, aby tím veřejně vyznávali svá provinění.
7 Maar velen van de fariseërs en sadduceërs tot den doop ziende komen, zeide hij tot hen: Gij adderen–gebroed, wie heeft u aangewezen te vlieden den toekomenden toorn?
Když Jan uviděl, že ke křtu přicházejí mnozí horliví a nejvznešenější Židé – farizejové a saducejové, řekl jim: „Myslíte si, že se z Božího soudu vykroutíte jako hadi?
8 Brengt dan vrucht voort der boetvaardigheid waardig!
Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin.
9 En schijnt toch niet bij u zelven te zeggen: Wij hebben Abraham tot vader! want ik zeg ulieden dat God uit deze steenen aan Abraham kinderen kan verwekken.
Nemyslete si, že vám pomůže, budete-li říkat: ‚Jsme potomci Abrahamovi, Boží vyvolený národ.‘Vždyť Bůh si může proměnit i ty, se kterými vy pohrdáte.
10 De bijl ligt reeds aan den wortel der boomen; iedere boom dus, die geen goede vruchten voortbrengt, wordt omgehouwen en in het vuur geworpen.
Sekera Božího soudu je už přiložena ke kořeni stromu. Každý člověk, který nežije novým životem, je jako strom, který nenese dobré ovoce; bude poražen a spálen.
11 Ik doop u wel met water tot boetvaardigheid, maar die na mij komt is machtiger dan ik, wien ik niet waardig ben de schoenen na te dragen; die zal u doopen met den Heiligen Geest en met vuur.
Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já; nejsem hoden ani toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
12 Zijn wan is in zijn hand en Hij zal zijn dorschvloer geheel zuiveren en zijn koren verzamelen in de schuur; maar het kaf zal Hij verbranden met onuitbluschbaar vuur.
Jako se prohazováním odděluje zrno od plev – zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i on rozsoudí lidi – jedny k životu a druhé ke smrti.“
13 Toen kwam Jezus van Galilea naar den Jordaan tot Johannes om van hem gedoopt te worden.
Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu, aby se dal od Jana pokřtít.
14 Maar Johannes weigerde het Hem, zeggende: Mij is noodig om door U gedoopt te worden, en Gij komt tot mij?
Ten se velmi zdráhal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke mně.“
15 Maar Jezus antwoordde en zeide tot hem: Houd nu op, want alzoo betaamt het ons alle rechtvaardigheid te volbrengen! Toen zweeg Johannes.
Ježíš mu odpověděl: „Jen to, prosím, udělej. Musíme splnit Boží vůli.“A tak ho Jan pokřtil.
16 En toen Jezus gedoopt was, kwam Hij terstond op uit het water, en ziet, de hemelen werden geopend en hij zag den Geest Gods nederdalen zooals een duive, en op Hem komen.
Když Ježíš vystoupil z vody, uviděl, jak se na něj z nebe snáší Boží Duch v podobě holubice.
17 En ziet, een stem uit de hemelen zeide: Deze is mijn Zoon, de Beminde, in wien Ik welbehagen heb.
Současně se ozval hlas: „Toto je ten můj milovaný Syn, moje radost.“