Psalms 78
1 An Instruction of Asaph. Give ear, O my people, to my law, Incline your ear to sayings of my mouth.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 I open with a simile my mouth, I bring forth hidden things of old,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 That we have heard and do know, And our fathers have recounted to us.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 We do not hide from their sons, To a later generation recounting praises of Jehovah, And His strength, and His wonders that He hath done.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 And He raiseth up a testimony in Jacob, And a law hath placed in Israel, That He commanded our fathers, To make them known to their sons.
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 So that a later generation doth know, Sons who are born, do rise and recount to their sons,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 And place in God their confidence, And forget not the doings of God, But keep His commands.
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 And they are not like their fathers, A generation apostate and rebellious, A generation! it hath not prepared its heart, Nor stedfast with God [is] its spirit.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 Sons of Ephraim — armed bearers of bow, Have turned in a day of conflict.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 They have not kept the covenant of God, And in His law they have refused to walk,
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 And they forget His doings, And His wonders that He shewed them.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 Before their fathers He hath done wonders, In the land of Egypt — the field of Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 He cleft a sea, and causeth them to pass over, Yea, He causeth waters to stand as a heap.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 And leadeth them with a cloud by day, And all the night with a light of fire.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 He cleaveth rocks in a wilderness, And giveth drink — as the great deep.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 And bringeth out streams from a rock, And causeth waters to come down as rivers.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 And they add still to sin against Him, To provoke the Most High in the dry place.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 And they try God in their heart, To ask food for their lust.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 And they speak against God — they said: 'Is God able to array a table in a wilderness?'
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Lo, He hath smitten a rock, And waters flow, yea, streams overflow. 'Also — bread [is] He able to give? Doth He prepare flesh for His people?'
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Therefore hath Jehovah heard, And He sheweth Himself wroth, And fire hath been kindled against Jacob, And anger also hath gone up against Israel,
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 For they have not believed in God, Nor have they trusted in His salvation.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 And He commandeth clouds from above, Yea, doors of the heavens He hath opened.
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 And He raineth on them manna to eat, Yea, corn of heaven He hath given to them.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Food of the mighty hath each eaten, Venison He sent to them to satiety.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 He causeth an east wind to journey in the heavens, And leadeth by His strength a south wind,
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 And He raineth on them flesh as dust, And as sand of the seas — winged fowl,
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 And causeth [it] to fall in the midst of His camp, Round about His tabernacles.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 And they eat, and are greatly satisfied, And their desire He bringeth to them.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 They have not been estranged from their desire, Yet [is] their food in their mouth,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 And the anger of God hath gone up against them, And He slayeth among their fat ones, And youths of Israel He caused to bend.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 With all this they have sinned again, And have not believed in His wonders.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 And He consumeth in vanity their days, And their years in trouble.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 If He slew them, then they sought Him, And turned back, and sought God earnestly,
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 And they remember that God [is] their rock, And God Most High their redeemer.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 And — they deceive Him with their mouth, And with their tongue do lie to Him,
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 And their heart hath not been right with Him, And they have not been stedfast in His covenant.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 And He — the Merciful One, Pardoneth iniquity, and destroyeth not, And hath often turned back His anger, And waketh not up all His fury.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 And He remembereth that they [are] flesh, A wind going on — and it returneth not.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 How often do they provoke Him in the wilderness, Grieve Him in the desolate place?
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 Yea, they turn back, and try God, And the Holy One of Israel have limited.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 They have not remembered His hand The day He ransomed them from the adversary.
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 When He set His signs in Egypt, And His wonders in the field of Zoan,
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 And He turneth to blood their streams, And their floods they drink not.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 He sendeth among them the beetle, and it consumeth them, And the frog, and it destroyeth them,
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 And giveth to the caterpillar their increase, And their labour to the locust.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 He destroyeth with hail their vine, And their sycamores with frost,
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 And delivereth up to the hail their beasts, And their cattle to the burning flames.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 He sendeth on them the fury of His anger, Wrath, and indignation, and distress — A discharge of evil messengers.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 He pondereth a path for His anger, He kept not back their soul from death, Yea, their life to the pestilence He delivered up.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 And He smiteth every first-born in Egypt, The first-fruit of the strong in tents of Ham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 And causeth His people to journey as a flock, And guideth them as a drove in a wilderness,
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 And He leadeth them confidently, And they have not been afraid, And their enemies hath the sea covered.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 And He bringeth them in unto the border of His sanctuary, This mountain His right hand had got,
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 And casteth out nations from before them, And causeth them to fall in the line of inheritance, And causeth the tribes of Israel to dwell in their tents,
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 And they tempt and provoke God Most High, And His testimonies have not kept.
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 And they turn back, And deal treacherously like their fathers, They have been turned like a deceitful bow,
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 And make Him angry with their high places, And with their graven images make Him zealous,
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 God hath heard, and sheweth Himself wroth. And kicketh exceedingly against Israel.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 And He leaveth the tabernacle of Shiloh, The tent He had placed among men,
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 And He giveth His strength to captivity, And His beauty into the hand of an adversary,
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 And delivereth up to the sword His people, And with His inheritance shewed Himself angry.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 His young men hath fire consumed, And His virgins have not been praised.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 His priests by the sword have fallen, And their widows weep not.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 And the Lord waketh as a sleeper, As a mighty one crying aloud from wine.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 And He smiteth His adversaries backward, A reproach age-during He hath put on them,
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 And He kicketh against the tent of Joseph, And on the tribe of Ephraim hath not fixed.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 And He chooseth the tribe of Judah, With mount Zion that He loved,
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 And buildeth His sanctuary as a high place, Like the earth, He founded it to the age.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 And He fixeth on David His servant, And taketh him from the folds of a flock,
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 From behind suckling ones He hath brought him in, To rule over Jacob His people, And over Israel His inheritance.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 And he ruleth them according to the integrity of his heart, And by the skilfulness of his hands leadeth them!
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
