Psalms 144
1 By David. Blessed [is] Jehovah my rock, who is teaching My hands for war, my fingers for battle.
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 My kind one, and my bulwark, My tower, and my deliverer, My shield, and in whom I have trusted, Who is subduing my people under me!
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Jehovah, what [is] man that Thou knowest him? Son of man, that Thou esteemest him?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 Man to vanity hath been like, His days [are] as a shadow passing by.
Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Jehovah, incline Thy heavens and come down, Strike against mountains, and they smoke.
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Send forth lightning, and scatter them, Send forth Thine arrows, and trouble them,
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Send forth Thy hand from on high, Free me, and deliver me from many waters, From the hand of sons of a stranger,
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 Because their mouth hath spoken vanity, And their right hand [is] a right hand of falsehood.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 O God, a new song I sing to Thee, On a psaltery of ten strings I sing praise to Thee.
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Who is giving deliverance to kings, Who is freeing David His servant from the sword of evil.
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Free me, and deliver me From the hand of sons of a stranger, Because their mouth hath spoken vanity, And their right hand [is] a right hand of falsehood,
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 Because our sons [are] as plants, Becoming great in their youth, Our daughters as hewn stones, Polished — the likeness of a palace,
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 Our garners [are] full, bringing out from kind to kind, Our flocks are bringing forth thousands, Ten thousands in our out-places,
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 Our oxen are carrying, there is no breach, And there is no outgoing, And there is no crying in our broad places.
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 O the happiness of the people that is thus, O the happiness of the people whose God [is] Jehovah!
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
