Proverbs 23
1 When thou sittest to eat with a ruler, Thou considerest diligently that which [is] before thee,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 And thou hast put a knife to thy throat, If thou [art] a man of appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Have no desire to his dainties, seeing it [is] lying food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Labour not to make wealth, From thine own understanding cease, Dost thou cause thine eyes to fly upon it? Then it is not.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 For wealth maketh to itself wings, As an eagle it flieth to the heavens.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat not the bread of an evil eye, And have no desire to his dainties,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he hath thought in his soul, so [is] he, 'Eat and drink,' saith he to thee, And his heart [is] not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Thy morsel thou hast eaten thou dost vomit up, And hast marred thy words that [are] sweet.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 In the ears of a fool speak not, For he treadeth on the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not a border of olden times, And into fields of the fatherless enter not,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 For their Redeemer [is] strong, He doth plead their cause with thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Bring in to instruction thy heart, And thine ear to sayings of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not from a youth chastisement, When thou smitest him with a rod he dieth not.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy heart hath been wise, My heart rejoiceth, even mine,
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 And my reins exult when thy lips speak uprightly.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart be envious at sinners, But — in the fear of Jehovah all the day.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For, is there a posterity? Then thy hope is not cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise, And make happy in the way thy heart,
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not thou among quaffers of wine, Among gluttonous ones of flesh,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the quaffer and glutton become poor, And drowsiness clotheth with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken to thy father, who begat thee, And despise not thy mother when she hath become old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Truth buy, and sell not, Wisdom, and instruction, and understanding,
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of the righteous rejoiceth greatly, The begetter of the wise rejoiceth in him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Rejoice doth thy father and thy mother, Yea, she that bare thee is joyful.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Give, my son, thy heart to me, And let thine eyes watch my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot [is] a deep ditch, And a strange woman [is] a strait pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 She also, as catching prey, lieth in wait, And the treacherous among men she increaseth.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who hath woe? who hath sorrow? Who hath contentions? who hath plaint? Who hath wounds without cause? Who hath redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Those tarrying by the wine, Those going in to search out mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 See not wine when it showeth itself red, When it giveth in the cup its colour, It goeth up and down through the upright.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Its latter end — as a serpent it biteth, And as a basilisk it stingeth.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes see strange women, And thy heart speaketh perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 And thou hast been as one lying down in the heart of the sea, And as one lying down on the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 'They smote me, I have not been sick, They beat me, I have not known. When I awake — I seek it yet again!'
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
