< Proverbs 3 >
1 Mi sone, foryete thou not my lawe; and thyn herte kepe my comaundementis.
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 For tho schulen sette to thee the lengthe of daies, and the yeeris of lijf, and pees.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Merci and treuthe forsake thee not; bynde thou tho to thi throte, and write in the tablis of thin herte.
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 And thou schalt fynde grace, and good teching bifore God and men.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Haue thou trist in the Lord, of al thin herte; and triste thou not to thi prudence.
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 In alle thi weies thenke thou on hym, and he schal dresse thi goyngis.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Be thou not wijs anentis thi silf; drede thou God, and go awei fro yuel.
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 For whi helthe schal be in thi nawle, and moisting of thi boonys.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Onoure thou the Lord of thi catel, and of the beste of alle thi fruytis yyue thou to pore men;
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 and thi bernes schulen be fillid with abundaunce, and pressours schulen flowe with wiyn.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 My sone, caste thou not awei the teching of the Lord; and faile thou not, whanne thou art chastisid of him.
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 For the Lord chastisith hym, whom he loueth; and as a fadir in the sone he plesith hym.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blessid is the man that fyndith wisdom, and which flowith with prudence.
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 The geting therof is betere than the marchaundie of gold and of siluer; the fruytis therof ben the firste and clenneste.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 It is preciousere than alle richessis; and alle thingis that ben desirid, moun not be comparisound to this.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Lengthe of daies is in the riythalf therof, and richessis and glorie ben in the lifthalf therof.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 The weies therof ben feire weies, and alle the pathis therof ben pesible.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 It is a tre of lijf to hem that taken it; and he that holdith it, is blessid.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 The Lord foundide the erthe bi wisdom; he stablischide heuenes bi prudence.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 The depthis of watris braken out bi his wisdom; and cloudis wexen togidere bi dewe.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 My sone, these thingis flete not awey fro thin iyen; kepe thou my lawe, and my counsel;
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 and lijf schal be to thi soule, and grace `schal be to thi chekis.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Thanne thou schalt go tristili in thi weie; and thi foot schal not snapere.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 If thou schalt slepe, thou schalt not drede; thou schalt reste, and thi sleep schal be soft.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Drede thou not bi sudeyne feer, and the powers of wickid men fallynge in on thee.
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 For the Lord schal be at thi side; and he schal kepe thi foot, that thou be not takun.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nil thou forbede to do wel him that mai; if thou maist, and do thou wel.
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Seie thou not to thi frend, Go, and turne thou ayen, and to morewe Y schal yyue to thee; whanne thou maist yyue anoon.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Ymagyne thou not yuel to thi freend, whanne he hath trist in thee.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Stryue thou not ayens a man with out cause, whanne he doith noon yuel to thee.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Sue thou not an vniust man, sue thou not hise weies.
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 For ech disseyuer is abhomynacioun of the Lord; and his speking is with simple men.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Nedinesse is sent of the Lord in the hous of a wickid man; but the dwelling places of iust men schulen be blessid.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 He schal scorne scorneris; and he schal yyue grace to mylde men.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Wise men schulen haue glorie; enhaunsing of foolis is schenschipe.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.