Proverbs 12
1 He that loueth chastisyng, loueth kunnyng; but he that hatith blamyngis, is vnwijs.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 He that is good, schal drawe to hym silf grace of the Lord; but he that tristith in hise thouytis, doith wickidli.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 A man schal not be maad strong by wyckidnesse; and the root of iust men schal not be moued.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 A diligent womman is a coroun to hir hosebond; and rot is in the boonys of that womman, that doith thingis worthi of confusioun.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 The thouytis of iust men ben domes; and the counselis of wickid men ben gileful.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 The wordis of wickid men setten tresoun to blood; the mouth of iust men schal delyuere hem.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Turne thou wickid men, and thei schulen not be; but the housis of iust men schulen dwelle perfitli.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 A man schal be knowun bi his teching; but he that is veyn and hertles, schal be open to dispising.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Betere is a pore man, and sufficient to him silf, than a gloriouse man, and nedi of breed.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 A iust man knowith the soulis of hise werk beestis; but the entrailis of wickid men ben cruel.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 He that worchith his lond, schal be fillid with looues; but he that sueth idilnesse, is moost fool. He that is swete, lyueth in temperaunces; and in hise monestyngis he forsakith dispisyngis.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 The desir of a wickid man is the memorial of worste thingis; but the roote of iust men schal encreesse.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 For the synnes of lippis `falling doun neiyeth to an yuel man; but a iust man schal scape fro angwisch.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Of the fruyt of his mouth ech man schal be fillid with goodis; and bi the werkis of hise hondis it schal be yoldun to him.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 The weie of a fool is riytful in hise iyen; but he that is wijs, herith counsels.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 A fool schewith anoon his ire; but he that dissymelith wrongis, is wijs.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 He that spekith that, that he knowith, is a iuge of riytfulnesse; but he that lieth, is a gileful witnesse.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 A man is that bihetith, and he is prickid as with the swerd of conscience; but the tunge of wise men is helthe.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 The lippe of treuthe schal be stidfast with outen ende; but he that is a sudeyn witnesse, makith redi the tunge of leesyng.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Gile is in the herte of hem that thenken yuels; but ioye sueth hem, that maken counsels of pees.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 What euere bifallith to a iust man, it schal not make hym sori; but wickid men schulen be fillid with yuel.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 False lippis is abhominacioun to the Lord; but thei that don feithfuli, plesen him.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 A fel man hilith kunnyng; and the herte of vnwise men stirith foli.
Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 The hond of stronge men schal haue lordschip; but the hond that is slow, schal serue to tributis.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Morenynge in the herte of a iust man schal make hym meke; and he schal be maad glad bi a good word.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 He that dispisith harm for a frend, is a iust man; but the weie of wickid men schal disseyue hem.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 A gileful man schal not fynde wynnyng; and the substaunce of man schal be the prijs of gold.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Lijf is in the path of riytfulnesse; but the wrong weie leedith to deeth.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
