Job 19
1 Then Job answered,
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 “How long will you torment me, and crush me with words?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 You have reproached me ten times. You aren’t ashamed that you attack me.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 If it is true that I have erred, my error remains with myself.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 If indeed you will magnify yourselves against me, and plead against me my reproach,
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 know now that God has subverted me, and has surrounded me with his net.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 “Behold, I cry out of wrong, but I am not heard. I cry for help, but there is no justice.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 He has walled up my way so that I can’t pass, and has set darkness in my paths.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 He has stripped me of my glory, and taken the crown from my head.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 He has broken me down on every side, and I am gone. He has plucked my hope up like a tree.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 He has also kindled his wrath against me. He counts me amongst his adversaries.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 His troops come on together, build a siege ramp against me, and encamp around my tent.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 “He has put my brothers far from me. My acquaintances are wholly estranged from me.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 My relatives have gone away. My familiar friends have forgotten me.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Those who dwell in my house and my maids consider me a stranger. I am an alien in their sight.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 I call to my servant, and he gives me no answer. I beg him with my mouth.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 My breath is offensive to my wife. I am loathsome to the children of my own mother.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Even young children despise me. If I arise, they speak against me.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 All my familiar friends abhor me. They whom I loved have turned against me.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 My bones stick to my skin and to my flesh. I have escaped by the skin of my teeth.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 “Have pity on me. Have pity on me, you my friends, for the hand of God has touched me.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Why do you persecute me as God, and are not satisfied with my flesh?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 “Oh that my words were now written! Oh that they were inscribed in a book!
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 That with an iron pen and lead they were engraved in the rock forever!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 But as for me, I know that my Redeemer lives. In the end, he will stand upon the earth.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 After my skin is destroyed, then I will see God in my flesh,
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 whom I, even I, will see on my side. My eyes will see, and not as a stranger. “My heart is consumed within me.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 If you say, ‘How we will persecute him!’ because the root of the matter is found in me,
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 be afraid of the sword, for wrath brings the punishments of the sword, that you may know there is a judgement.”
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
