Song of Solomon 2
1 I [am] the rose of Sharon, [and] the lily of the valleys.
Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.
2 As the lily among thorns, so [is] my love among the daughters.
Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.
3 As the apple-tree among the trees of the wood, so [is] my beloved among the sons. I sat down under his shadow with great delight, and his fruit [was] sweet to my taste.
Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.
4 He brought me to the banqueting house, and his banner over me [was] love.
Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.
5 Stay me with flagons, comfort me with apples: for I [am] sick with love.
Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,
6 His left hand [is] under my head, and his right hand doth embrace me.
Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
7 I charge you, O ye daughters of Jerusalem, by the roes, and by the hinds of the field, that ye stir not, nor awake [my] love, till he please.
Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.
8 The voice of my beloved! behold, he cometh leaping upon the mountains, skipping upon the hills.
Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.
9 My beloved is like a roe, or a young hart: behold, he standeth behind our wall, he looketh forth at the windows, showing himself through the lattice.
Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
10 My beloved spoke, and said to me, Rise, my love, my fair one, and come away.
Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.
11 For lo, the winter is past, the rain is over [and] gone.
Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.
12 The flowers appear on the earth; the time of the singing [of birds] is come, and the voice of the turtle is heard in our land;
Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.
13 The fig-tree putteth forth her green figs, and the vines [with] the tender grape give a [good] smell. Arise, my love, my fair one, and come away.
Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.
14 O my dove, [that art] in the clefts of the rock, in the secret [places] of the stairs, let me see thy countenance, let me hear thy voice; for sweet [is] thy voice, and thy countenance [is] comely.
Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.
15 Take for us the foxes, the little foxes, that spoil the vines: for our vines [have] tender grapes.
Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.
16 My beloved [is] mine, and I [am] his: he feedeth among the lilies.
Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
17 Until the day shall break, and the shadows flee away, turn, my beloved, and be thou like a roe or a young hart upon the mountains of Bether.
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.
