Proverbs 1
1 These are the (proverbs/wise sayings) that come from Solomon, the King of Israel, who was the son of [King] David.
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 (These proverbs [PRS] can teach people/By studying these proverbs, people can learn) how to be wise and how to obey what these proverbs teach them. They will [also] help people to understand which teachings are wise.
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 These proverbs [PRS] will teach you how to discipline/control yourselves, how to conduct your lives, and how to do what is right and just [DOU].
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 They will show [people] who do not [yet] know much how to do things that are smart. They will show young people how to become wise and how to make good plans/decisions.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Those who are wise should also pay attention [to these proverbs], in order to become more wise, and those who understand [these teachings] will receive good advice/guidance.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Then they will be able to understand the meaning of proverbs and parables/metaphors, these wise sayings and (riddles/sayings that are difficult to understand).
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 If [you want to be] wise, you must begin by revering Yahweh. [Only] foolish people despise wisdom and good advice/discipline.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 My son, pay attention to what [I], your father, am teaching you. And do not reject what your mother teaches you.
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 What we teach you [will make you respected like having] a lovely turban around your head and [like] a [beautiful] necklace to put around your neck.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 My son, if sinners tempt/entice you [to do what is wrong], say “No” to them.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 They may say, “Come with us! Join us! We will hide and then kill [MTY] someone [who passes by]. We will ambush some helpless/innocent people.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 We will kill them [HYP] and get rid of them completely, [just] like [people who are buried in] graves are gone forever. While they are in good health, we will send them to the place where dead people are. (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 And we will seize all the things that they own. We will fill our houses with these things!
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 [So], come with us! Join our group! We will share with you the things that we steal.”
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 My son, do not accompany them! Do not walk on the roads with them!
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 They rush to do evil deeds! They hurry to murder [MTY] people.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 It is useless to put out a (trap/net to catch a bird) because when a bird sees it, [it stays away from it].
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 But those wicked people are not like the birds, [because they do not realize] that when they prepare to ambush someone to kill him, they will be killed themselves!
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 That is what happens to people who eagerly try to get things [by violently attacking others]. They will only destroy themselves!
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Wisdom [PRS] shouts to people in the streets, and calls out to people in the (plazas/town squares).
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Wisdom calls out in noisy places, and at the entrances to cities.
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 [Wisdom says], “How long will you stupid people continue to enjoy doing foolish things [RHQ]? How long will you people who ridicule God enjoy doing that [RHQ]? How long will you foolish people refuse to know [what things are right] [RHQ]?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 If you pay attention to me when I rebuke you, I will tell you what I am thinking in my inner being; I will give you some good advice.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 But when I called to you, you refused to listen. I beckoned to you to come to me, but you ignored me.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 I tried to advise you, but you refused to listen to me. I tried to correct you, but you rejected what I told you.
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 So [now], when you are experiencing troubles/disasters, I will laugh at you. When things happen that cause you to be afraid, I will make fun of you.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 When calamities strike you like a big storm, when disasters hit you like a violent wind, when [all kinds of things] distress you and give you trouble, [I will ridicule you!]
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 [Wisdom also says], “When foolish people call to me [to help them], I will not answer them. They will search for me diligently/everywhere, but they will not find me.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 They refused to know [what things are right], and they decided not to revere Yahweh.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 They would not accept my advice, and they did not pay attention when I tried to correct them.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 So they will endure what will result [MET, DOU] from the evil way they have lived/behaved and the evil things they have planned to do.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Those who turn away from me are stupid/foolish; they will die because of doing that.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 But those who pay attention to me will live peacefully and safely, and they will not be afraid that something will harm them.”
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
