Job 23
1 Then Job replied again,
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 “Today I am again complaining bitterly/strongly [to God]; I [continue] groaning, but he [SYN] [continues to] (punish me/cause me to suffer).
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 I (wish that I knew/want to know) where I could meet/talk with him, so that I could go to the place where he lives.
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 If I could do that, I would tell him why [I know that] I am innocent; I would tell [MTY] to him all my (arguments/evidence [to show that I have not done what is evil]).
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 Then I would find out what he would reply to me [DOU].
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Would he use his great power to argue with me? No, he would listen to me carefully.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 I am (an honest/a righteous) man; so I would be able to discuss things with him [fairly], and then he would declare that I am innocent, [and that decision would endure] forever.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 “But, I have gone to the east, and he is not there; I have gone to the west, but I have not found him there.
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 I have gone north and I have gone south, but I have not seen him anywhere.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 But he knows how I have conducted my life; and when he has finished testing me, [he] will [see that] I [am] as pure as [SIM] gold [whose impurities have all been burned out].
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 I [SYN] have faithfully walked on the path that he showed me; I have not stopped [obeying] him.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 I have always obeyed what he [SYN] commanded; I have treasured the words that he has spoken.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 “He never changes. There is no one who can [RHQ] stop him [from doing what he desires]. Whatever he wants to do, he does.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 And he will finish doing for me the things that he has planned for me; [and I am sure that] he has thought about doing many things for me.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 So I am terrified in his presence; when I think [about what he can do], I am very afraid [DOU].
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Almighty God has caused me [SYN] to feel terrified [DOU].
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 [It is as though] there is only thick darkness in front of me, but it is God that I am afraid of, not the darkness.”
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
