Song of Solomon 5
1 I AM come into my garden, my sister, [my] bride: I have gathered my myrrh with my spice; I have eaten my honeycomb with my honey; I have drunk my wine with my milk. Eat, O friends; drink, yea, drink abundantly, O beloved.
Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
2 I was asleep, but my heart waked: it is the voice of my beloved that knocketh, [saying], Open to me, my sister, my love, my dove, my undefiled: for my head is filled with dew, my locks with the drops of the night.
Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
3 I have put off my coat; how shall I put it on? I have washed my feet; how shall I defile them?
Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
4 My beloved put in his hand by the hole [of the door], and my heart was moved for him.
Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
5 I rose up to open to my beloved; and my hands dropped with myrrh, and my fingers with liquid myrrh, upon the handles of the bolt.
I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
6 I opened to my beloved; but my beloved had withdrawn himself, [and] was gone. My soul had failed me when he spake: I sought him, but I could not find him; I called him, but he gave me no answer.
Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 The watchmen that go about the city found me, they smote me, they wounded me; the keepers of the walls took away my mantle from me.
Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
8 I adjure you, O daughters of Jerusalem, if ye find my beloved, that ye tell him, that I am sick of love.
Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
9 What is thy beloved more than [another] beloved, O thou fairest among women? what is thy beloved more than [another] beloved, that thou dost so adjure us?
Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
10 My beloved is white and ruddy, the chiefest among ten thousand.
Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
11 His head is [as] the most fine gold, his locks are bushy, [and] black as a raven.
Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
12 His eyes are like doves beside the water brooks; washed with milk, [and] fitly set.
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
13 His cheeks are as a bed of spices, as banks of sweet herbs: his lips are as lilies, dropping liquid myrrh.
Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
14 His hands are [as] rings of gold set with beryl: his body is [as] ivory work overlaid [with] sapphires.
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
15 His legs are [as] pillars of marble, set upon sockets of fine gold: his aspect is like Lebanon, excellent as the cedars.
Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
16 His mouth is most sweet: yea, he is altogether lovely. This is my beloved, and this is my friend, O daughters of Jerusalem.
Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
