Jeremiah 18
1 The word which came to Jeremiah from the LORD, saying,
Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
2 "Arise, and go down to the potter's house, and there I will cause you to hear my words."
Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.
3 Then I went down to the potter's house, and look, he was making a work on the wheels.
I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.
4 When the vessel that he made of the clay was marred in the hand of the potter, he made it again another vessel, as seemed good to the potter to make it.
Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.
5 Then the word of the LORD came to me, saying,
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
6 "'House of Israel, can't I do with you as this potter?' says the LORD. 'Look, as the clay in the potter's hand, so are you in my hand, house of Israel.'
Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.
7 At what instant I shall speak concerning a nation, and concerning a kingdom, to pluck up and to break down and to destroy it;
Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,
8 if that nation, concerning which I have spoken, turn from their evil, I will change my mind about the disaster that I thought to do to them.
Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.
9 At what instant I shall speak concerning a nation, and concerning a kingdom, to build and to plant it;
Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,
10 if they do that which is evil in my sight, that they not obey my voice, then I will repent of the good, with which I said I would benefit them.
Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.
11 Now therefore, speak to the men of Judah, and to the inhabitants of Jerusalem, saying, 'Thus says the LORD: Look, I frame evil against you, and devise a device against you: return now everyone from his evil way, and amend your ways and your doings.'
Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
12 But they say, 'It is in vain; for we will walk after our own devices, and we will do everyone after the stubbornness of his evil heart.'"
Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
13 Therefore thus says the LORD: "Ask now among the nations, who has heard such things; the virgin of Israel has done a very horrible thing.
Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.
14 Shall the snow of Lebanon fail from the rock of the field? Shall the cold waters that flow down from afar be dried up?
Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?
15 For my people have forgotten me, they have burned incense to false gods; and they have been made to stumble in their ways, in the ancient paths, to walk in byways, in a way not built up;
Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,
16 to make their land an astonishment, and a perpetual hissing; everyone who passes thereby shall be astonished, and shake his head.
Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.
17 I will scatter them as with an east wind before the enemy; I will show them the back, and not the face, in the day of their calamity."
Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.
18 Then they said, "Come, and let us make plans against Jeremiah; for the law shall not perish from the cohen, nor counsel from the wise, nor the word from the prophet. Come, and let us strike him with the tongue, and let us not give heed to any of his words."
I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
19 "Give heed to me, LORD, and listen to the voice of those who contend with me.
Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.
20 Shall evil be recompensed for good? For they have dug a pit for my soul. Remember how I stood before you to speak good for them, to turn away your wrath from them.
Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.
21 Therefore deliver up their children to the famine, and give them over to the power of the sword; and let their wives become childless, and widows; and let their men be slain of death, and their young men struck of the sword in battle.
Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.
22 Let a cry be heard from their houses, when you shall bring a troop suddenly on them; for they have dug a pit to take me, and hid snares for my feet.
Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;
23 Yet, LORD, you know all their counsel against me to kill me; do not forgive their iniquity, neither blot out their sin from your sight; but let them be overthrown before you; deal you with them in the time of your anger."
Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.
