< Job 36 >
1 Elihu also proceeded, and said,
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Suffer me a little, and I will shew thee that [I have] yet to speak on God’s behalf.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 I will fetch my knowledge from afar, and will ascribe righteousness to my Maker.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 For truly my words [shall] not [be] false: he that is perfect in knowledge [is] with thee.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Behold, God [is] mighty, and despiseth not [any: he is] mighty in strength [and] wisdom.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 He preserveth not the life of the wicked: but giveth right to the poor.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 He withdraweth not his eyes from the righteous: but with kings [are they] on the throne; yea, he doth establish them for ever, and they are exalted.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 And if [they be] bound in fetters, [and] be holden in cords of affliction;
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Then he sheweth them their work, and their transgressions that they have exceeded.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 He openeth also their ear to discipline, and commandeth that they return from iniquity.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 If they obey and serve [him], they shall spend their days in prosperity, and their years in pleasures.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 But if they obey not, they shall perish by the sword, and they shall die without knowledge.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 But the hypocrites in heart heap up wrath: they cry not when he bindeth them.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 They die in youth, and their life [is] among the unclean.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 He delivereth the poor in his affliction, and openeth their ears in oppression.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Even so would he have removed thee out of the strait [into] a broad place, where [there is] no straitness; and that which should be set on thy table [should be] full of fatness.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 But thou hast fulfilled the judgment of the wicked: judgment and justice take hold [on thee].
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Because [there is] wrath, [beware] lest he take thee away with [his] stroke: then a great ransom cannot deliver thee.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Will he esteem thy riches? [no], not gold, nor all the forces of strength.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Desire not the night, when people are cut off in their place.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Take heed, regard not iniquity: for this hast thou chosen rather than affliction.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Behold, God exalteth by his power: who teacheth like him?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Who hath enjoined him his way? or who can say, Thou hast wrought iniquity?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 Remember that thou magnify his work, which men behold.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Every man may see it; man may behold [it] afar off.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Behold, God [is] great, and we know [him] not, neither can the number of his years be searched out.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 For he maketh small the drops of water: they pour down rain according to the vapour thereof:
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Which the clouds do drop [and] distil upon man abundantly.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Also can [any] understand the spreadings of the clouds, [or] the noise of his tabernacle?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Behold, he spreadeth his light upon it, and covereth the bottom of the sea.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 For by them judgeth he the people; he giveth meat in abundance.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 With clouds he covereth the light; and commandeth it [not to shine] by [the cloud] that cometh betwixt.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 The noise thereof sheweth concerning it, the cattle also concerning the vapour.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.