< Psalms 9 >
1 For the Leader; upon Muthlabben. A Psalm of David. I will give thanks unto the LORD with my whole heart; I will tell of all Thy marvellous works.
Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
2 I will be glad and exult in Thee; I will sing praise to Thy name, O Most High:
Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
3 When mine enemies are turned back, they stumble and perish at Thy presence;
Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
4 For Thou hast maintained my right and my cause; Thou sattest upon the throne as the righteous Judge.
Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
5 Thou hast rebuked the nations, Thou hast destroyed the wicked, Thou hast blotted out their name for ever and ever.
Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
6 O thou enemy, the waste places are come to an end for ever; and the cities which thou didst uproot, their very memorial is perished.
Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
7 But the LORD is enthroned for ever; He hath established His throne for judgment.
Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
8 And He will judge the world in righteousness, He will minister judgment to the peoples with equity.
Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
9 The LORD also will be a high tower for the oppressed, a high tower in times of trouble;
Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
10 And they that know Thy name will put their trust in Thee; for thou, LORD, hast not forsaken them that seek Thee.
I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
11 Sing praises to the LORD, who dwelleth in Zion; declare among the peoples His doings.
Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
12 For He that avengeth blood hath remembered them; He hath not forgotten the cry of the humble.
Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
13 Be gracious unto me, O LORD, behold mine affliction at the hands of them that hate me; Thou that liftest me up from the gates of death;
Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
14 That I may tell of all Thy praise in the gates of the daughter of Zion, that I may rejoice in Thy salvation.
Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
15 The nations are sunk down in the pit that they made; in the net which they hid is their own foot taken.
Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
16 The LORD hath made Himself known, He hath executed judgment, the wicked is snared in the work of his own hands. (Higgaion, Selah)
Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
17 The wicked shall return to the nether-world, even all the nations that forget God. (Sheol )
Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol )
18 For the needy shall not alway be forgotten, nor the expectation of the poor perish for ever.
Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
19 Arise, O LORD, let not man prevail; let the nations be judged in Thy sight.
Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
20 Set terror over them, O LORD; let the nations know they are but men. (Selah)
Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)