Ezekiel 14
1 Then came certain of the elders of Israel unto me, and sat before me.
Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.
2 And the word of the LORD came unto me, saying:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
3 'Son of man, these men have set up their idols in their mind, and put the stumblingblock of their iniquity before their face; should I be inquired of at all by them?
Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?
4 Therefore speak unto them, and say unto them: Thus saith the Lord GOD: Every man of the house of Israel that setteth up his idols in his mind, and putteth the stumblingblock of his iniquity before his face, and cometh to the prophet — I the LORD will answer him that cometh according to the multitude of his idols;
Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,
5 that I may take the house of Israel in their own heart, because they are all turned away from Me through their idols.
Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.
6 Therefore say unto the house of Israel: Thus saith the Lord GOD: Return ye, and turn yourselves from your idols; and turn away your faces from all your abominations.
Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.
7 For every one of the house of Israel, or of the strangers that sojourn in Israel, that separateth himself from Me, and taketh his idols into his heart, and putteth the stumblingblock of his iniquity before his face, and cometh to the prophet, that he inquire for him of Me — I the LORD will answer him by Myself,
Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,
8 and I will set My face against that man, and will make him a sign and a proverb, and I will cut him off from the midst of My people; and ye shall know that I am the LORD.
A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.
9 And when the prophet is enticed and speaketh a word, I the LORD have enticed that prophet, and I will stretch out My hand upon him, and will destroy him from the midst of My people Israel.
Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.
10 And they shall bear their iniquity; the iniquity of the prophet shall be even as the iniquity of him that inquireth;
A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,
11 that the house of Israel may go no more astray from Me, neither defile themselves any more with all their transgressions; but that they may be My people, and I may be their God, saith the Lord GOD.'
Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.
12 And the word of the LORD came unto me, saying:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
13 'Son of man, when a land sinneth against Me by trespassing grievously, and I stretch out My hand upon it, and break the staff of the bread thereof, and send famine upon it, and cut off from it man and beast;
Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:
14 though these three men, Noah, Daniel, and Job, were in it, they should deliver but their own souls by their righteousness, saith the Lord GOD.
By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.
15 If I cause evil beasts to pass through the land, and they bereave it, and it be desolate, so that no man may pass through because of the beasts;
Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:
16 though these three men were in it, as I live, saith the Lord GOD, they shall deliver neither sons nor daughters; they only shall be delivered, but the land shall be desolate.
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.
17 Or if I bring a sword upon that land, and say: Let the sword go through the land, so that I cut off from it man and beast;
Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:
18 though these three men were in it, as I live, saith the Lord GOD, they shall deliver neither sons nor daughters, but they only shall be delivered themselves.
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.
19 Or if I send a pestilence into that land, and pour out My fury upon it in blood, to cut off from it man and beast;
Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:
20 though Noah, Daniel, and Job, were in it, as I live, saith the Lord GOD, they shall deliver neither son nor daughter; they shall but deliver their own souls by their righteousness.
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.
21 For thus saith the Lord GOD: How much more when I send My four sore judgments against Jerusalem, the sword, and the famine, and the evil beasts, and the pestilence, to cut off from it man and beast.
Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
22 And, behold, though there be left a remnant therein that shall be brought forth, both sons and daughters; behold, when they come forth unto you, and ye see their way and their doings, then ye shall be comforted concerning the evil that I have brought upon Jerusalem, even concerning all that I have brought upon it;
A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.
23 and they shall comfort you, when ye see their way and their doings, and ye shall know that I have not done without cause all that I have done in it, saith the Lord GOD.'
A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.
