< Psalms 50 >
1 A Psalme of Asaph. The God of Gods, euen the Lord hath spoken and called the earth from the rising vp of the sunne vnto the going downe thereof.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 Out of Zion, which is the perfection of beautie, hath God shined.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Our God shall come and shall not keepe silence: a fire shall deuoure before him, and a mightie tempest shall be mooued round about him.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 Hee shall call the heauen aboue, and the earth to iudge his people.
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 Gather my Saints together vnto me, those that make a couenant with me with sacrifice.
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 And the heauens shall declare his righteousnes: for God is iudge himselfe. (Selah)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 Heare, O my people, and I wil speake: heare, O Israel, and I wil testifie vnto thee: for I am God, euen thy God.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 I wil not reproue thee for thy sacrifices, or thy burnt offerings, that haue not bene continually before me.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 I will take no bullocke out of thine house, nor goates out of thy foldes.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 For all the beastes of the forest are mine, and the beastes on a thousand mountaines.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 I knowe all the foules on the mountaines: and the wilde beastes of the fielde are mine.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 If I bee hungry, I will not tell thee: for the world is mine, and all that therein is.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Will I eate the flesh of bulles? or drinke the blood of goates?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Offer vnto God praise, and pay thy vowes vnto the most High,
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 And call vpon me in the day of trouble: so will I deliuer thee, and thou shalt glorifie me.
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 But vnto the wicked said God, What hast thou to doe to declare mine ordinances, that thou shouldest take my couenant in thy mouth,
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 Seeing thou hatest to bee reformed, and hast cast my wordes behinde thee?
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 For when thou seest a thiefe, thou runnest with him, and thou art partaker with the adulterers.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Thou giuest thy mouth to euill, and with thy tongue thou forgest deceit.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Thou sittest, and speakest against thy brother, and slanderest thy mothers sonne.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 These things hast thou done, and I held my tongue: therefore thou thoughtest that I was like thee: but I will reproue thee, and set them in order before thee.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Oh cosider this, ye that forget God, least I teare you in pieces, and there be none that can deliuer you.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 He that offereth praise, shall glorifie mee: and to him, that disposeth his way aright, will I shew the saluation of God.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.