Proverbs 24
1 Be not thou enuious against euill men, neither desire to be with them.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For their heart imagineth destruction, and their lippes speake mischiefe.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Through wisdome is an house builded, and with vnderstanding it is established.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 And by knowledge shall the chambers bee filled with all precious, and pleasant riches.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 A wise man is strong: for a man of vnderstanding encreaseth his strength.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 For with counsel thou shalt enterprise thy warre, and in the multitude of them that can giue counsell, is health.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Wisdome is hie to a foole: therefore he can not open his mouth in the gate.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Hee that imagineth to doe euill, men shall call him an autour of wickednes.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The wicked thought of a foole is sinne, and the scorner is an abomination vnto men.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 If thou bee faint in the day of aduersitie, thy strength is small.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Deliuer them that are drawen to death: wilt thou not preserue them that are led to be slaine?
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 If thou say, Beholde, we knew not of it: he that pondereth the heartes, doeth not hee vnderstand it? and hee that keepeth thy soule, knoweth he it not? will not he also recompense euery man according to his workes?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 My sonne, eate hony, for it is good, and the hony combe, for it is sweete vnto thy mouth.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 So shall the knowledge of wisdome be vnto thy soule, if thou finde it, and there shall be an ende, and thine hope shall not be cut off.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Laye no waite, O wicked man, against the house of the righteous, and spoyle not his resting place.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For a iust man falleth seuen times, and riseth againe: but the wicked fall into mischiefe.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Bee thou not glad when thine enemie falleth, and let not thine heart reioyce when hee stumbleth,
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Least the Lord see it, and it displease him, and he turne his wrath from him.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Fret not thy selfe because of the malicious, neither be enuious at the wicked.
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For there shall bee none ende of plagues to the euill man: the light of the wicked shall bee put out.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 My sonne feare the Lord, and the King, and meddle not with them that are sedicious.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For their destruction shall rise suddenly, and who knoweth the ruine of them both?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 ALSO THESE THINGS PERTEINE TO THE WISE, It is not good to haue respect of any person in iudgement.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 He that saith to the wicked, Thou art righteous, him shall the people curse, and the multitude shall abhorre him.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 But to them that rebuke him, shall be pleasure, and vpon them shall come the blessing of goodnesse.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 They shall kisse the lippes of him that answereth vpright wordes.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepare thy worke without, and make readie thy thinges in the fielde, and after, builde thine house.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Be not a witnes against thy neighbour without cause: for wilt thou deceiue with thy lippes?
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Say not, I wil doe to him, as he hath done to mee, I will recompence euery man according to his worke.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 I passed by the fielde of the slouthfull, and by the vineyarde of the man destitute of vnderstanding.
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 And lo, it was al growen ouer with thornes, and nettles had couered the face thereof, and the stone wall thereof was broken downe.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Then I behelde, and I considered it well: I looked vpon it, and receiued instruction.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Yet a litle sleepe, a litle slumber, a litle folding of the handes to sleepe.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 So thy pouertie commeth as one that traueileth by the way, and thy necessitie like an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
