Luke 7
1 When hee had ended all his sayings in the audience of the people, he entred into Capernaum.
Když Ježíš skončil kázání k lidem, šel do Kafarnaum.
2 And a certaine Ceturions seruant was sicke and readie to die, which was deare vnto him.
Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.
3 And when he heard of Iesus, hee sent vnto him the Elders of the Iewes, beseeching him that he would come, and heale his seruant.
Důstojník se doslechl o Ježíšovi a poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a otroka zachránil.
4 So they came to Iesus, and besought him instantly, saying that hee was worthy that hee should doe this for him:
Ti se vydali za Ježíšem a naléhali: „Ten muž si zaslouží tvou pomoc.
5 For he loueth, said they, our nation, and he hath built vs a Synagogue.
Má rád náš národ a dokonce nám dal postavit synagogu.“
6 Then Iesus went with them: but when he was now not farre from the house, the Centurion sent friendes to him, saying vnto him, Lord, trouble not thy selfe: for I am not worthy that thou shouldest enter vnder my roofe:
Ježíš s nimi šel. Když už byli nedaleko jeho domu, poslal k němu důstojník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se tolik, nezasloužím si, abys mne poctil svou návštěvou.
7 Wherefore I thought not my selfe worthy to come vnto thee: but say the word, and my seruant shalbe whole:
Jako pohan jsem se ani neodvážil jít za tebou osobně. Stačí, když řekneš slovo, a můj otrok se určitě uzdraví.
8 For I likewise am a man set vnder authoritie, and haue vnder mee souldiers, and I say vnto one, Goe, and he goeth: and to another, Come, and hee commeth: and to my seruant, Doe this, and he doeth it.
Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!‘tak jde, a řeknu-li druhému: ‚Přijď!‘tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!‘tedy to udělá.“
9 When Iesus heard these things, he marueiled at him, and turned him, and said to the people, that followed him, I say vnto you, I haue not found so great faith, no not in Israel.
Ježíš byl těmi slovy velmi udiven a řekl svým průvodcům: „S tak velkou vírou jsem se nesetkal u žádného Žida.“
10 And when they that were sent, turned backe to the house, they founde the seruant that was sicke, whole.
Když se poslové vrátili do domu římského důstojníka, byl již otrok zdráv.
11 And it came to passe the day after, that he went into a citie called Nain, and many of his disciples went with him, and a great multitude.
Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.
12 Nowe when hee came neere to the gate of the citie, behold, there was a dead man caried out, who was the onely begotten sonne of his mother, which was a widowe, and much people of the citie was with her.
V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.
13 And when the Lord sawe her, he had compassion on her, and said vnto her, Weepe not.
Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“
14 And he went and touched the coffin (and they that bare him, stoode still) and he said, Yong man, I say vnto thee, Arise.
Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“zvolal.
15 And he that was dead, sate vp, and began to speake, and he deliuered him to his mother.
Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.
16 Then there came a feare on them all, and they glorified God, saying, A great Prophet is risen among vs, and God hath visited his people.
Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“
17 And this rumour of him went foorth throughout all Iudea, and throughout all the region round about.
Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
18 And the disciples of Iohn shewed him of all these things.
O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.
19 So Iohn called vnto him two certaine men of his disciples, and sent them to Iesus, saying, Art thou hee that should come, or shall we waite for another?
Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“
20 And when the men were come vnto him, they said, Iohn Baptist hath sent vs vnto thee, saying, Art thou hee that should come, or shall we waite for another?
Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.
21 And at that time, he cured many of their sickenesses, and plagues, and of euill spirites, and vnto many blinde men he gaue sight freely.
22 And Iesus answered, and saide vnto them, Goe your wayes and shewe Iohn, what things ye haue seene and heard: that the blinde see, the halt goe, the lepers are cleansed, the deafe heare, the dead are raised, and the poore receiue the Gospel.
Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.
23 And blessed is hee, that shall not be offended in me.
Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“
24 And when the messengers of Iohn were departed, hee began to speake vnto the people, of Iohn, What went ye out into the wildernes to see? A reede shaken with the winde?
Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: „Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru?
25 But what went ye out to see? A man clothed in soft rayment? beholde, they which are gorgeously apparelled, and liue delicately, are in Kings courtes.
Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích.
26 But what went ye foorth to see? A Prophet? yea, I say to you, and greater then a Prophet.
Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka.
27 This is he of whom it is written, Beholde, I sende my messenger before thy face, which shall prepare thy way before thee.
Jan je ten, o němž je napsáno: ‚Posílám svého posla před tebou, aby ti připravil cestu.‘
28 For I say vnto you, there is no greater Prophet then Iohn, among them that are begotten of women: neuerthelesse, hee that is the least in the kingdome of God, is greater then he.
Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan.
29 Then all the people that heard, and the Publicanes iustified God, being baptized with the baptisme of Iohn.
Víte, že Janovi posluchači – a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí – přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít.
30 But the Pharises and the expounders of the Law despised the counsell of God against themselues, and were not baptized of him.
Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění.“
31 And the Lord saide, Whereunto shall I liken the men of this generation? and what thing are they like vnto?
Ježíš pokračoval: „Komu se tak podobají?
32 They are like vnto litle children sitting in the market place, and crying one to another, and saying, We haue piped vnto you, and ye haue not daunced: we haue mourned to you, and ye haue not wept.
Jsou nespokojení a náladoví jako děti, které si hrají na návsi chvíli na svatbu, chvíli na pohřeb a vzájemně si vyčítají: ‚Pískali jsme vám, a vy jste netancovali. A pak jsme vám zase smutně zpívali, a vy jste neplakali.‘
33 For Iohn Baptist came, neither eating bread, nor drinking wine: and ye say, He hath the deuil.
Když se Jan Křtitel postil a nepil víno, říkali jste, že je fanatik,
34 The Sonne of man is come, and eateth and drinketh: and ye say, Beholde, a man which is a glutton, and a drinker of wine, a friend of Publicanes and sinners:
a když Syn člověka jí a pije, říkáte pohrdlivě: ‚Podívejte se na toho žrouta a pijana, který se přátelí i se zrádci národa a s kdejakou sebrankou.‘
35 But wisdome is iustified of all her children.
Ale kdo přijme Boží moudrost, ten tomu porozumí.“
36 And one of the Pharises desired him that hee would eate with him: and hee went into the Pharises house, and sate downe at table.
Jeden farizej pozval Ježíše na oběd. Ten přišel a stoloval s ním.
37 And beholde, a woman in the citie, which was a sinner, when she knewe that Iesus sate at table in the Pharises house, shee brought a boxe of oyntment.
V tom městě žila také žena, která měla špatnou pověst. Když slyšela, že Ježíš je na návštěvě u farizeje Šimona, vzala alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem a šla tam.
38 And shee stoode at his feete behinde him weeping, and began to wash his feete with teares, and did wipe them with the heares of her head, and kissed his feete, and anoynted them with the oyntment.
Poklekla k Ježíšovým nohám, smáčela mu je slzami, utírala svými vlasy, líbala je a potírala vonným olejem.
39 Nowe when the Pharise which bade him, saw it, he spake within himselfe, saying, If this man were a Prophet, hee woulde surely haue knowen who, and what maner of woman this is which toucheth him: for she is a sinner.
Když to viděl farizej, který Ježíše pozval, myslel si: „Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, a nedovolil by, aby se ho taková hříšnice vůbec dotkla.“
40 And Iesus answered, and saide vnto him, Simon, I haue somewhat to say vnto thee. And he said, Master, say on.
Tu ho Ježíš oslovil: „Rád bych se tě, Šimone, na něco zeptal.“„Prosím, jen mluv, “řekl Šimon.
41 There was a certaine lender which had two detters: the one ought fiue hundreth pence, and the other fiftie:
„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set stříbrných, druhý padesát.
42 When they had nothing to pay, he forgaue them both: Which of them therefore, tell mee, will loue him most?
Když však ani jeden z nich nemohl zaplatit, věřitel odpustil dluh oběma. Co myslíš, který z nich ho bude mít víc rád?“
43 Simon answered, and said, I suppose that he, to whom he forgaue most. And he said vnto him, Thou hast truely iudged.
Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému více prominul.“„Správně, “řekl Ježíš.
44 Then he turned to the woman, and said vnto Simon, Seest thou this woman? I entred into thine house, and thou gauest mee no water to my feete: but she hath washed my feete with teares, and wiped them with the heares of her head.
Pak ukázal na ženu u svých nohou a pověděl Šimonovi: „Podívej se na tu ženu. Přišel jsem do tvého domu a ty jsi mi nedal umýt nohy, jak je zvykem; tato žena mi je umyla svými slzami a vytřela svými vlasy.
45 Thou gauest me no kisse: but she, since the time I came in, hath not ceased to kisse my feete.
Na uvítanou jsi mne jako hostitel nepolíbil, ale tato žena mi nepřestává líbat nohy.
46 Mine head with oyle thou didest not anoint: but she hath anoynted my feete with oyntment.
Nepotřel jsi mi hlavu olejem, ale tato žena nelitovala drahocenného oleje na mé nohy.
47 Wherefore I say vnto thee, many sinnes are forgiuen her: for she loued much. To whom a litle is forgiuen, he doeth loue a litle.
Je to jako s těmi dlužníky: velký hřích je jí odpuštěn a to se projevuje na lásce, kterou mi prokazuje. Kdo si myslí, že odpuštění nepotřebuje, pak málo miluje.“
48 And he saide vnto her, Thy sinnes are forgiuen thee.
Potom se obrátil k ženě: „Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“
49 And they that sate at table with him, began to say within themselues, Who is this that euen forgiueth sinnes?
Když si ostatní hosté říkali mezi sebou: „Co je to za člověka, že si troufá odpouštět hříchy?“
50 And he said to the woman, Thy faith hath saued thee: goe in peace.
uklidnil ji: „Tvoje víra tě zachránila, jdi pokojně domů.“
