< Job 32 >
1 So these three men ceased to answere Iob, because he esteemed himselfe iust.
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2 Then the wrath of Elihu the sonne of Barachel the Buzite, of the familie of Ram, was kindled: his wrath, I say, was kindled against Iob, because he iustified himselfe more then God.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3 Also his anger was kindled against his three friends, because they could not finde an answere, and yet condemned Iob.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4 (Now Elihu had wayted til Iob had spoken: for they were more ancient in yeeres then he)
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5 So when Elihu saw, that there was none answere in the mouth of the three men, his wrath was kindled.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6 Therefore Elihu the sonne of Barachel, the Buzite answered, and sayd, I am yong in yeres, and ye are ancient: therefore I doubted, and was afraide to shewe you mine opinion.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7 For I said, The dayes shall speake, and the multitude of yeeres shall teach wisedome.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8 Surely there is a spirite in man, but the inspiration of the Almightie giueth vnderstanding.
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9 Great men are not alway wise, neither doe the aged alway vnderstand iudgement.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10 Therefore I say, Heare me, and I will shew also mine opinion.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11 Behold, I did waite vpon your wordes, and hearkened vnto your knowledge, whiles you sought out reasons.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12 Yea, when I had considered you, lo, there was none of you that reproued Iob, nor answered his wordes:
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13 Lest ye should say, We haue found wisedome: for God hath cast him downe, and no man.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14 Yet hath he not directed his words to me, neyther will I answere him by your wordes.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15 Then they fearing, answered no more, but left off their talke.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16 When I had wayted (for they spake not, but stood still and answered no more)
Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17 Then answered I in my turne, and I shewed mine opinion.
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18 For I am full of matter, and the spirite within me compelleth me.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19 Beholde, my belly is as the wine, which hath no vent, and like the new bottels that brast.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20 Therefore will I speake, that I may take breath: I will open my lippes, and will answere.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21 I will not now accept the person of man, neyther will I giue titles to man.
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22 For I may not giue titles, lest my Maker should take me away suddenly.
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.