< Acts 14 >
1 Now it happened in Iconium that they went together into the synagogue of the Jews, and they spoke to such effect that a large number of both Jews and Greeks believed.
Také v Ikoniu kázali Pavel s Barnabášem nejprve v synagoze, a to tak mocně, že uvěřilo mnoho židů i pohanů.
2 But the disobedient Jews stirred up the Gentiles and poisoned their minds against the brothers.
I tam se ovšem vyskytli židé, kterým se to nelíbilo, popouzeli místní obyvatele a šířili nenávist proti křesťanům.
3 Even so they stayed there a considerable time, speaking boldly for the Lord, who was bearing witness to the word of His grace, giving signs and wonders to take place by their hands.
Pavel s Barnabášem tam přesto zůstali dost dlouho a neohroženě zvěstovali Krista. Pán se přiznával k jejich hlásání evangelia, dával jim moc konat znamení a divy.
4 Well the population of the city became divided; some sided with the Jews, others with the apostles.
Obyvatelé Ikonia se rozdělili na dva tábory – jedni byli s pravověrnými židy a druzí s křesťany.
5 But when a plot was hatched by both Gentiles and Jews, with their rulers, to mistreat and stone them,
Apoštolové se dozvěděli, že jejich odpůrci – pohané i židé v čele s představenstvem synagogy – je chtějí napadnout a ukamenovat. Proto utekli a zdržovali se v nedalekých městech Lystře, Derbe a v jejich okolí.
6 they became aware of it and escaped to the cities of Lycaonia—Lystra, Derbe and the surrounding area—
7 where they continued to preach the Gospel.
Nedali se však zastrašit a hlásali tam dále Kristovo evangelium.
8 Well in Lystra a certain man with helpless feet was sitting (lame from his mother's womb, who had never walked).
V Lystře žil muž s ochrnutýma nohama. Měl vrozenou vadu, takže nikdy v životě nechodil.
9 This man was listening to Paul speaking; who looking intently at him and seeing that he had faith to be healed,
Ten byl také mezi Pavlovými posluchači. Pavel se na něj pozorně zahleděl a poznal u něho víru v Boží pomoc.
10 said with a loud voice, “Stand up straight on your feet!” And the man jumped up and began to walk!
Zavolal na něj: „Narovnej se a postav se na nohy!“Chromý vyskočil a chodil.
11 Now when the crowd saw what Paul had done, they raised their voices, saying in Lycaonian, “The gods have come down to us in the likeness of men!”
Lidé, kteří byli u toho, začali provolávat: „Navštívili nás bohové v lidské podobě!“
12 And Barnabas they called Zeus, and Paul, Hermes, because he was the chief speaker.
O Barnabášovi tvrdili, že je Zeus, a o Pavlovi, že je Hermes – posel bohů, protože většinou mluvil.
13 Then the priest of Zeus, whose temple was in front of their city, brought bulls and garlands to the gates, intending to make a sacrifice, along with the crowd.
Došlo to tak daleko, že kněz místního Diova chrámu už přiváděl na shromaždiště ověnčené býky a chystali se je apoštolům obětovat. Ti nejprve netušili, co se děje, protože lidé mezi sebou mluvili lykaonsky.
14 But when the apostles, Barnabas and Paul, heard of it, they tore their clothes and rushed into the crowd, crying out
Když to však pochopili, roztrhli svá vrchní roucha na znamení nesouhlasu, rychle sestoupili z vyvýšeného místa, odkud mluvili k lidem,
15 and saying: “Men, why are you doing these things? We also are men with the same nature as you, giving you good news, telling you to turn from these useless things to the living God, who made the heaven and the earth and the sea and all that is in them;
a horlivě je přesvědčovali: „Přátelé, co to děláte? My jsme přece lidé jako vy! Vyzýváme vás, abyste zanechali též marné modloslužby a obrátili se k jedinému živému Bohu, stvořiteli nebe, země, moře a všech tvorů.
16 who in the former generations allowed all the ethnic nations to walk in their own ways.
Dosud vás nechával jít po vašich vlastních cestách, ale nyní chce, abyste opustili své bludy.
17 Nevertheless He did not leave Himself without witness, doing good, giving you rain from heaven and fruitful seasons, filling our hearts with food and gladness.”
Vždyť vás má rád a všechno dobré máte od něho: déšť, úrodu, jídla dosyta a každou radost.“
18 Even saying these things, they barely stopped the crowd from sacrificing to them.
Jen stěží jim apoštolové rozmluvili, aby jim neobětovali jako bohům.
19 Then Jews from Antioch and Iconium came, and having persuaded the crowd and having stoned Paul, they dragged him out of the city, supposing him to have died.
Potom se však objevili židé z Antiochie a Ikonia, přetáhli zmatený zástup na svou stranu a poštvali ho proti apoštolům. A tak místo pocty Pavla kamenovali a jeho bezvládné tělo vyvlekli za hradby, protože se domnívali, že je mrtev.
20 But as the disciples stood around him, he got up and entered the city. The next day he departed with Barnabas to Derbe.
Křesťané se k němu sběhli, a když se Pavel probral, vrátil se do města. Příštího dne však raději odešel s Barnabášem do Derbe,
21 When they had evangelized that city and discipled a good number, they returned to Lystra and Iconium and Antioch,
kde opět kázali radostnou zvěst o Kristu a získali mu tam mnoho následovníků. Pak se vydali na zpáteční cestu přes Lystru, Ikonium a Pisidiskou Antiochii.
22 strengthening the souls of the disciples, exhorting them to continue in the faith, and saying, “We must go through many hardships to enter the kingdom of God.”
Všude dodávali křesťanům odvahu a povzbuzovali je: „Jen vytrvejte ve víře! Čeká nás mnoho utrpení, ale cíl – Boží království – za to stojí.“
23 When they had appointed elders for them in every congregation, having prayed with fasting, they commended them to the Lord into whom they had believed.
V každém sboru po modlitbách a půstu ustanovili správce a odevzdali všechny do ochrany Pána, v něhož uvěřili.
24 After going through Pisidia, they came to Pamphilia.
Pisidií tentokrát jen prošli,
25 When they had declared the Word in Perga, they went down to Attalia.
ale v Pamfylii kázali ve městě Perge. Z přístavu Attalia
26 From there they sailed to Antioch, from where they had been commended to the grace of God for the work that they had completed.
se pak plavili zpět do Antiochie v Sýrii, kde jim před časem vyprosili Boží milost k práci, kterou právě dokončili.
27 So upon arriving and gathering the congregation, they reported all that God had done with them, and that He had opened the door of faith to the Gentiles.
Po návratu apoštolů se shromáždil celý sbor a oni vyprávěli, co Bůh konal jejich prostřednictvím a jak otevírá pohanům přístup k víře.
28 And they stayed there a long time with the disciples.
Pavel a Barnabáš pak zůstali s křesťany v Antiochii delší dobu.