< 1 Corinthians 14 >

1 Pursue love, and desire the spiritual gifts, but especially that you may prophesy.
Ať je tedy u vás láska na prvním místě. O duchovní dary také usilujte, ale především o schopnost tlumočit Boží slovo.
2 Because he who speaks in a ‘language’ is not speaking to people but to God, since no one understands; in spirit he speaks mysteries.
Když někdo mluví neznámým jazykem, mluví sice k Bohu, ale lidé z toho nic nemají, protože mu nerozumějí.
3 But he who prophesies speaks edification and exhortation and comfort to people.
Jestliže však někdo promluví prorocky, posluchači to pochopí a taková slova jim pomáhají, povzbuzují je a podněcují.
4 The one speaking in a ‘language’ edifies himself, but he who prophesies edifies the congregation.
Neznámý jazyk má význam jen pro toho, kdo jím mluví, kdežto srozumitelné poselství buduje křesťanské společenství.
5 I could wish that you all spoke in ‘languages’, but even more that you might prophesy; because the one prophesying is greater than the one speaking in ‘languages’ (unless he interprets), so that the congregation may receive edification.
Ne že bych vám nepřál, abyste třeba všichni mluvili cizími jazyky, ale přednost dávám tomu, abyste Boží slovo přinášeli srozumitelně. Vždyť církev má užitek jenom z toho, čemu může každý rozumět.
6 Now then, brothers, what good will I do you if I come to you speaking in ‘languages’ instead of addressing you with revelation, or with knowledge, or with prophecy, or with teaching?
Řekněte sami: k čemu by vám bylo, kdybych mluvil jazyky pro vás nesrozumitelnými a nevyložil současně, v čem je poučení, co má smysl vzdělávací a co prorocký?
7 Take lifeless things like a flute or a harp; if they make no distinction in the notes when they produce sound, how will it be known what is being piped or harped?
Podívejte se na hudební nástroj – třeba harfu nebo varhany. Kdyby se rozezvučely všemi tóny najednou, kdo by v tom poznal nějakou melodii?
8 Also a trumpet; if it gives an indistinct sound, who will prepare for battle?
Anebo polnice: když zatroubí nezřetelně, kdo rozezná signál k boji?
9 So it is with you: if you do not deliver an intelligible message with the ‘language’, how will it be known what is being said? You will just be speaking into the air.
Stejně tak vaše řeč: není-li srozumitelná, nikomu nic nedá. Mluvíte do větru.
10 There are probably a great many kinds of sounds in the world, and none of them is without significance.
Na světě se mluví stovkami různých jazyků a kdo je zná, krásně se jimi dorozumí.
11 But if I do not know the force of the sound, I will be a foreigner to the speaker, and he will be a foreigner to me.
Když ale na mne mluví někdo slovy, jejichž význam neznám, zůstaneme si navzájem cizinci.
12 And you too: since you are zealous for spiritual things, aim at the edification of the congregation, that you may all grow.
Vím, že usilujete o duchovní obdarování. Snažte se tedy vyniknout hlavně v tom, co pomáhá budovat církev.
13 Therefore the one speaking in a ‘language’ should pray that he may interpret.
Proto radím tomu, kdo mluví neznámým jazykem: modli se, abys uměl vyložit, co říkáš.
14 For if I pray in a ‘language’, my spirit prays, but my mind is unfruitful.
Když totiž někdo hovoří takovým jazykem, modlí se sice jeho duch, ale bez účasti rozumu.
15 So what then? I will pray with the spirit, but I will also pray with the mind; I will sing with the spirit, but I will also sing with the mind.
Co s tím? I já se chci modlit vroucně, ale tak, abych se zároveň modlil rozumem. A když zpívám k Boží oslavě, chci ho chválit i svým rozumem.
16 Otherwise, if you bless with the spirit, how will he who occupies the place of the outsider say the “Amen” at your giving of thanks, since he does not know what you are saying?
Jak by mohl obyčejný posluchač připojit svůj souhlas k modlitbě, kdyby nerozuměl jejím slovům? I kdyby byla sebeupřímnější, nic z ní nemá.
17 You, of course, give thanks quite well, but the other is not edified.
18 I thank my God speaking in ‘languages’ more than you all,
Jsem vděčný Bohu, že mne tímto darem obdaroval víc, než kohokoliv z vás.
19 but in the congregation I would rather speak five words with my understanding, precisely so as to instruct others, than ten thousand words in a ‘language’.
Přesto ve shromáždění povím raději pět srozumitelných vět než tisíce slov nesrozumitelných.
20 Brothers, stop thinking like children—well, in malice be ‘infants’, but in thinking be adults.
Bratři, nebuďte dětinští. Zlo ať je vám cizí jako nemluvňatům, ale jinak myslete jako dospělí lidé.
21 In the law it stands written: “I will speak to this people in foreign languages and with different ‘lips’, but not even then will they listen to me,” says the Lord.
Ve starozákonním proroctví říká Bůh: „Pošlu k nim cizince, aby k nim promluvili cizím jazykem, ale ani těm nebudou naslouchat.“
22 Therefore the ‘languages’ are for a sign, not to believers but to unbelievers; while prophesying is not for unbelievers but for believers.
Ten nesrozumitelný jazyk tedy sotva někoho přivede k víře; a kdo již křesťanem je, potřebuje taky slyšet spíš jasné Boží pravdy.
23 So if the whole congregation comes together and all are speaking in ‘languages’, but outsiders or unbelievers come in, will they not say that you are raving?
Představte si, že se sejdete, každý z vás bude mluvit jiným jazykem a teď mezi vás přijde nezasvěcený nebo nevěřící člověk. Neřekne si, že vám nejspíš přeskočilo?
24 But if everyone is prophesying, and an unbeliever or outsider comes in, he is reproved by all, he is examined by all.
Když ale všichni budete tlumočit Boží pravdu jasnou řečí, pak to, co nahodilý host uslyší, zasáhne jeho svědomí.
25 And thus the secrets of his heart are exposed, and so, falling on his face he will worship God, affirming, “Truly God is among you!”
Bude usvědčován a jeho nejtajnější myšlenky budou odkrývány, takže padne na kolena a vyzná: Mezi vámi je určitě Bůh!
26 So what goes on, brothers? Whenever you come together, each of you has a psalm, has a teaching, has a ‘language’, has a revelation, has an interpretation. Let all things be done for edification.
Jaký závěr z toho udělat? Když se sejdete, jeden poslouží zpěvem, jiný poučením, další poselstvím od Boha a další zase jeho výkladem. Pro všechny tu platí jediné pravidlo: aby to, co dělají, bylo k prospěchu celé obci věřících.
27 If anyone speaks in a ‘language’, let it be two—at the most three—and in turn, and let one interpret.
Pokud jde o mluvení cizím jazykem, ať tedy mluví nejvýše dva nebo tři, ale pěkně jeden po druhém a zároveň ať to někdo překládá.
28 But if there is no interpreter, let him keep silent in church; let him speak to himself and to God.
Když se nenajde nikdo, kdo by byl schopen to učinit, ať toho mluvící raději nechá nebo mluví s Bohem potichu, sám pro sebe.
29 Let two or three prophets speak, and let the others evaluate.
Také ti, kterým se dostálo zvláštního Božího poselství, ať hovoří jen dva nebo tři, ostatní ať o něm uvažují.
30 But if another who is sitting by receives a revelation, the first should stop speaking.
Jestliže Bůh odhalí něco dalšímu z přítomných, zatímco předchozí ještě mluví, má mu být postoupeno slovo. Tak se dostane na všechny, kdo mají co říci pro pomoc a povzbuzení ostatním.
31 For you can all prophesy one by one, so that all may learn and all may be encouraged.
32 Yes, spirits of prophets are subordinate to prophets.
Pamatujte, že kdo mluví z Božího pověření, umí se také odmlčet a čekat, až na něj zase přijde řada.
33 Further, God is not a God of disorder but of peace. As in all the congregations of the saints,
Bůh si nelibuje ve zmatku a hluku, ale v řádu a pokoji.
34 your wives should keep silent in the assemblies, for they are not permitted to speak, but to be in subordination, as the law also says.
Zatím jsem se nikde nesetkal s tím, aby ženy zasahovaly do průběhu křesťanských shromáždění. Ať to tedy nedělají ani u vás.
35 If they want to learn about something, let them ask their own husbands at home, for it is shameful for women to speak in church.
Pro ně je vhodnější přijímat usnesení mužů než s nimi diskutovat; konečně jim to ukládá i zákon.
36 Or was it from you that the Word of God went forth? Or was it only to you that it came?
Jestli se jim něco nezdá, ať si to nechají doma vyložit od manžela a nedohadují se na veřejnosti. Někomu se to jistě nebude líbit, ale nemyslete si, že právě vy v Korintu rozumíte všemu nejlíp. Nejste první ani jediní, kdo přijali Krista za svého pána.
37 If anyone thinks that he is a prophet or spiritual, let him acknowledge that the things I write to you are the Lord's commands.
A jestli někdo tam u vás tvrdí, že má zvláštní nadání slyšet Boží hlas a jiné schopnosti z Božího Ducha, měl by tím spíš pochopit, že to, co vám říkám, pochází od Boha.
38 But if anyone is ignorant, let him remain so.
Kdo to odmítá uznat, ten sám nemá nárok na uznání.
39 So then, brothers, seek to prophesy, and do not forbid to speak in ‘languages’.
Tak tedy, milí bratři, proste Boha o to, abyste mohli hlásat jeho pravdy. Nebraňte mluvit cizími jazyky,
40 Let all things be done properly and in order.
ale všechno ať má svůj pořádek a kázeň.

< 1 Corinthians 14 >