< Psalms 62 >
1 To the chief Musician. On Jeduthun. A Psalm of David. Upon God alone doth my soul rest peacefully; from him is my salvation.
Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
2 He only is my rock and my salvation; my high fortress: I shall not be greatly moved.
Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
3 How long will ye assail a man; will ye [seek], all of you, to break him down as a bowing wall or a tottering fence?
Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
4 They only consult to thrust [him] down from his excellency; they delight in lies; they bless with their mouth, but in their inward part they curse. (Selah)
Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
5 Upon God alone, O my soul, rest peacefully; for my expectation is from him.
Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
6 He only is my rock and my salvation; my high fortress: I shall not be moved.
Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
7 With God is my salvation and my glory; the rock of my strength, my refuge is in God.
V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
8 Confide in him at all times, ye people; pour out your heart before him: God is our refuge. (Selah)
Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
9 Men of low degree are only vanity; men of high degree, a lie: laid in the balance, they go up together [lighter] than vanity.
Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
10 Put not confidence in oppression, and become not vain in robbery; if wealth increase, set not your heart upon it.
Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
11 Once hath God spoken, twice have I heard this, that strength [belongeth] unto God.
Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
12 And unto thee, O Lord, [belongeth] loving-kindness; for thou renderest to every man according to his work.
A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.