Psalms 44
1 To the chief Musician. Of the sons of Korah. An instruction. O God, with our ears have we heard, our fathers have told us, the work thou wroughtest in their days, in the days of old:
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 Thou, by thy hand, didst dispossess the nations, but them thou didst plant; thou didst afflict the peoples, but them didst thou cause to spread out.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 For not by their own sword did they take possession of the land, neither did their own arm save them; but thy right hand, and thine arm, and the light of thy countenance, because thou hadst delight in them.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 Thou thyself art my king, O God: command deliverance for Jacob.
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Through thee will we push down our adversaries; through thy name will we tread them under that rise up against us.
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 For I will not put confidence in my bow, neither shall my sword save me.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 For thou hast saved us from our adversaries, and hast put them to shame that hate us.
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 In God will we boast all the day, and we will praise thy name for ever. (Selah)
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 But thou hast cast off, and put us to confusion, and dost not go forth with our armies;
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 Thou hast made us to turn back from the adversary, and they that hate us spoil for themselves;
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 Thou hast given us over like sheep [appointed] for meat, and hast scattered us among the nations;
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 Thou hast sold thy people for nought, and hast not increased [thy wealth] by their price;
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 Thou makest us a reproach to our neighbours, a mockery and a derision for them that are round about us;
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 Thou makest us a byword among the nations, a shaking of the head among the peoples.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 All the day my confusion is before me, and the shame of my face hath covered me,
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 Because of the voice of him that reproacheth and blasphemeth; by reason of the enemy and the avenger.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 All this is come upon us; yet have we not forgotten thee, neither have we dealt falsely against thy covenant:
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 Our heart is not turned back, neither have our steps declined from thy path;
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 Though thou hast crushed us in the place of jackals, and covered us with the shadow of death.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 If we had forgotten the name of our God, and stretched out our hands to a strange god,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 Would not God search this out? for he knoweth the secrets of the heart.
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 But for thy sake are we killed all the day long; we are reckoned as sheep for slaughter.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Awake, why sleepest thou, Lord? arise, cast [us] not off for ever.
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Wherefore hidest thou thy face, [and] forgettest our affliction and our oppression?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 For our soul is bowed down to the dust; our belly cleaveth unto the earth.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Rise up for our help, and redeem us for thy loving-kindness' sake.
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
