Job 27
1 Job continued his discourse:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 “As surely as God lives, who has deprived me of justice— the Almighty, who has embittered my soul—
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 as long as my breath is still within me and the breath of God remains in my nostrils,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 my lips will not speak wickedness, and my tongue will not utter deceit.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 I will never say that you are right; I will maintain my integrity until I die.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 I will cling to my righteousness and never let go. As long as I live, my conscience will not accuse me.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 May my enemy be like the wicked and my opponent like the unjust.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what is the hope of the godless when he is cut off, when God takes away his life?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Will God hear his cry when distress comes upon him?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Will he delight in the Almighty? Will he call upon God at all times?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I will instruct you in the power of God. I will not conceal the ways of the Almighty.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Surely all of you have seen it for yourselves. Why then do you keep up this empty talk?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This is the wicked man’s portion from God— the heritage the ruthless receive from the Almighty.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 Though his sons are many, they are destined for the sword; and his offspring will never have enough food.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 His survivors will be buried by the plague, and their widows will not weep for them.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Though he heaps up silver like dust and piles up a wardrobe like clay,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 what he lays up, the righteous will wear, and his silver will be divided by the innocent.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 The house he built is like a moth’s cocoon, like a hut set up by a watchman.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 He lies down wealthy, but will do so no more; when he opens his eyes, all is gone.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Terrors overtake him like a flood; a tempest sweeps him away in the night.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 The east wind carries him away, and he is gone; it sweeps him out of his place.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 It hurls itself against him without mercy as he flees headlong from its power.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 It claps its hands at him and hisses him out of his place.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
