1 Corinthians 2
1 When I came to you, brothers, I did not come with eloquence or wisdom as I proclaimed to you the testimony about God.
I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
2 For I resolved to know nothing while I was with you except Jesus Christ and Him crucified.
Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.
3 I came to you in weakness and fear, and with much trembling.
A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
4 My message and my preaching were not with persuasive words of wisdom, but with a demonstration of the Spirit’s power,
A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
5 so that your faith would not rest on men’s wisdom, but on God’s power.
Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
6 Among the mature, however, we speak a message of wisdom—but not the wisdom of this age or of the rulers of this age, who are coming to nothing. (aiōn g165)
Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (aiōn g165)
7 No, we speak of the mysterious and hidden wisdom of God, which He destined for our glory before time began. (aiōn g165)
Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn g165)
8 None of the rulers of this age understood it. For if they had, they would not have crucified the Lord of glory. (aiōn g165)
Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn g165)
9 Rather, as it is written: “No eye has seen, no ear has heard, no heart has imagined, what God has prepared for those who love Him.”
Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
10 But God has revealed it to us by the Spirit. The Spirit searches all things, even the deep things of God.
Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
11 For who among men knows the thoughts of man except his own spirit within him? So too, no one knows the thoughts of God except the Spirit of God.
Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
12 We have not received the spirit of the world, but the Spirit who is from God, that we may understand what God has freely given us.
My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
13 And this is what we speak, not in words taught us by human wisdom, but in words taught by the Spirit, expressing spiritual truths in spiritual words.
O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
14 The natural man does not accept the things that come from the Spirit of God. For they are foolishness to him, and he cannot understand them, because they are spiritually discerned.
Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.
15 The spiritual man judges all things, but he himself is not subject to anyone’s judgment.
Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
16 “For who has known the mind of the Lord, so as to instruct Him?” But we have the mind of Christ.
Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
