Job 11
1 Then Zophar, the Naamathite, answered,
A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2 “Should not the multitude of words be answered? Should a man full of talk be justified?
Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3 Should your boastings make men hold their peace? When you mock, will no man make you ashamed?
Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4 For you say, ‘My doctrine is pure. I am clean in your eyes.’
Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5 But oh that God would speak, and open his lips against you,
Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6 that he would show you the secrets of wisdom! For true wisdom has two sides. Know therefore that God exacts of you less than your iniquity deserves.
Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7 “Can you fathom the mystery of God? Or can you probe the limits of the Almighty?
Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8 They are high as heaven. What can you do? They are deeper than Sheol (Sheol h7585). What can you know?
Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? (Sheol h7585)
9 Its measure is longer than the earth, and broader than the sea.
Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10 If he passes by, or confines, or convenes a court, then who can oppose him?
Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11 For he knows false men. He sees iniquity also, even though he does not consider it.
Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12 An empty-headed man becomes wise when a man is born as a wild donkey’s colt.
Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13 “If you set your heart aright, stretch out your hands toward him.
Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14 If iniquity is in your hand, put it far away. Do not let unrighteousness dwell in your tents.
Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15 Surely then you will lift up your face without spot. Yes, you will be steadfast, and will not fear,
Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16 for you will forget your misery. You will remember it like waters that have passed away.
Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17 Life will be clearer than the noonday. Though there is darkness, it will be as the morning.
K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18 You will be secure, because there is hope. Yes, you will search, and will take your rest in safety.
Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19 Also you will lie down, and no one will make you afraid. Yes, many will court your favor.
A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20 But the eyes of the wicked will fail. They will have no way to flee. Their hope will be the giving up of the spirit.”
Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
