Psalms 104
1 Bless Jehovah, O my soul. O Jehovah my God, thou are very great. Thou are clothed with honor and majesty,
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 who covers thyself with light as with a garment, who stretches out the heavens like a curtain,
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 who lays the beams of his chambers in the waters, who makes the clouds his chariot, who walks upon the wings of the wind,
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 who makes his agents spirits, his ministers a flame of fire,
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 who laid the foundations of the earth that it should not be moved forever.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Thou covered it with the deep as with a vesture. The waters stood above the mountains.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 At thy rebuke they fled. At the voice of thy thunder they hastened away.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 The mountains rose, the valleys sank down to the place which thou had founded for them.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Thou have set a bound that they may not pass over, that they turn not again to cover the earth.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 He sends forth springs into the valleys. They run among the mountains.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 They give drink to every beast of the field. The wild donkeys quench their thirst.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 By them the birds of the heavens have their habitation. They sing among the branches.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 He waters the mountains from his chambers. The earth is filled with the fruit of thy works.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 He causes the grass to grow for the cattle, and herbage for the service of man, that he may bring forth food out of the earth,
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 and wine that makes glad the heart of man, and oil to make his face to shine, and bread that strengthens man's heart.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 The trees of Jehovah are full, the cedars of Lebanon, which he has planted,
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 where the birds make their nests. As for the stork, the fir trees are her house.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 The high mountains are for the wild goats. The rocks are a refuge for the conies.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 He appointed the moon for seasons. The sun knows his going down.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Thou make darkness, and it is night, during which all the beasts of the forest creep forth.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 The young lions roar after their prey, and seek their food from God.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 The sun arises; they get away, and lie down in their dens.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Man goes forth to his work and to his labor until the evening.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 O Jehovah, how manifold are thy works! In wisdom have thou made them all. The earth is full of thy riches.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Yonder is the sea, great and wide, in which are innumerable creeping things, both small and great beasts.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 There go the ships. There is leviathan, whom thou have formed to play in it.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 These all wait for thee, that thou may give them their food in due season.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Thou give to them, they gather. Thou open thy hand, they are satisfied with good.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Thou hide thy face, they are troubled. Thou take away their breath, they die, and return to their dust.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Thou send forth thy Spirit, they are created, and thou renew the face of the ground.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Let the glory of Jehovah endure forever. Let Jehovah rejoice in his works,
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 who looks on the earth, and it trembles. He touches the mountains, and they smoke.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 I will sing to Jehovah as long as I live. I will sing praise to my God while I have any being.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Let thy meditation be sweet to him. I will rejoice in Jehovah.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Let sinners be consumed out of the earth, and let the wicked be no more. Bless Jehovah, O my soul. Praise ye Jehovah.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
