< Psalmen 135 >

1 Halleluja! Looft Jahweh’s Naam, Looft Hem, dienaars van Jahweh:
Halelujah. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
2 Gij, die in het huis van Jahweh staat, In de voorhoven van het huis van onzen God!
Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
3 Looft Jahweh: want Jahweh is goed, Verheerlijkt zijn Naam: want die is zo lieflijk;
Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
4 Want Jahweh heeft Zich Jakob verkoren, En Israël tot zijn bezit!
Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
5 Ja, ik weet het: Jahweh is groot, Onze Heer boven alle goden verheven;
Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš nade všecky bohy.
6 Jahweh doet wat Hij wil In hemel en aarde, in zeeën en diepten.
Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
7 Hij laat de wolken verrijzen Aan de kimmen der aarde; Smeedt de bliksem tot regen, Haalt de wind uit zijn schuren.
Kterýž způsobuje to, že páry vystupují od krajů země; blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
8 Hij was het, die Egypte’s eerstgeborenen sloeg, Van mensen en vee;
Kterýž zbil prvorozené v Egyptě, od člověka až do hovada.
9 Die tekenen en wonderen deed in uw midden, Egypte, Tegen Farao en al die hem dienden;
Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe, Egypte, na Faraona i na všecky služebníky jeho.
10 Die talrijke volken versloeg, En machtige koningen doodde:
Kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,
11 Sichon, den vorst der Amorieten, En Og, den koning van Basjan. Hij was het, die alle vorsten vernielde En alle koninkrijken van Kanaän;
Seona krále Amorejského, a Oga krále Bázan, i všecka království Kananejská.
12 En die hun land ten erfdeel gaf, Tot bezit aan Israël, zijn volk.
A dal zemi jejich v dědictví, v dědictví Izraelovi lidu svému.
13 Uw Naam duurt eeuwig, o Jahweh, Uw roem, o Jahweh, van geslacht tot geslacht;
Hospodine, jméno tvé na věky, Hospodine, památka tvá od národu až do pronárodu.
14 Want Jahweh schaft recht aan zijn volk, En ontfermt Zich over zijn dienaars.
Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a služebníkům svým bude milostiv.
15 Maar de goden der volken zijn zilver en goud, Door mensenhanden gemaakt:
Ale modly pohanské stříbro a zlato, dílo rukou lidských,
16 Ze hebben een mond, maar kunnen niet spreken; Ogen, maar kunnen niet zien;
Ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí.
17 Oren, maar kunnen niet horen; Ze hebben geen adem in hun mond.
Uši mají a neslyší, nýbrž ani ducha není v ústech jejich.
18 Aan hen worden gelijk, die ze maken, En allen, die er op hopen!
Buďtež jim podobní, kteříž je dělají, a kdožkoli naději svou v nich skládají.
19 Huis van Israël, zegent dan Jahweh; Huis van Aäron, zegent dan Jahweh;
Dome Izraelský, dobrořečte Hospodinu; dome Aronův, dobrořečte Hospodinu.
20 Huis van Levi, zegent dan Jahweh; Die Jahweh vrezen, zegent dan Jahweh;
Dome Léví, dobrořečte Hospodinu; kteříž se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu.
21 Gezegend zij Jahweh uit Sion, Hij, die in Jerusalem woont!
Požehnaný Hospodin z Siona, kterýž přebývá v Jeruzalémě. Halelujah.

< Psalmen 135 >