Ngeche 11
1 Jehova Nyasaye ok mor gi rapim ma ok nikare, to rapim makare ema omorgo.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Ka sunga biro, eka wichkuot bende biro, to muolo biro kod rieko.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Bidhruok mar joma kare telonegi, to joma ok jo-adiera kethore gi timbegi mag achach.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Mwandu onge gi ohala e ndalo mar mirima, to tim makare reso ngʼato e tho.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Tim makare mar joma kare maonge ketho loso yoregi moriere, to joricho podho nikech richogi.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Tim makare mar joma kare resogi, to jogo ma ok jo-adiera imako gi gombogi maricho.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Ka jaricho otho, to genone duto tho kode, gigo duto mane ogeno kuom tekone bedo nono.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Ngʼat makare ireso kuom chandruok, to chandruok biro mana ni jaricho.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Ngʼat ma ok ja-Nyasaye hinyo jabathe gi dhoge owuon, to rieko miyo ngʼat makare tony.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Ka ngʼat makare mewo, dala maduongʼ bedo mamor, ka joricho otho, to nitie koko mar mor.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Gweth mar joma kare kelo pak ne dala, to kuom dho joricho dala kethore.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Ngʼat maonge gi rieko jaro jabathe, to ngʼat man-gi winjo rito lewe.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Kuoth ketho genruok, to ngʼat ma ja-ratiro rito wach malingʼ-lingʼ.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Oganda podho nimar onge puonj, to jongʼad rieko mangʼeny miyo loch mar adier bedo.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Ngʼat machungʼ e gowi ni ngʼat mokia biro hinyore adier, to ngʼat motamore chungʼ e gowi ni ngʼat mokia okonyore.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Dhako ma chunye ngʼwon yudo luor, to ji ma kitgi richo yudo mana mwandu kende.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Ngʼat mangʼwon yudo ohala mana ne en owuon, to ngʼat makwiny kelo chandruok ni en owuon.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Jaricho yudo ohala mar miriambo, to ngʼat machwoyo gima kare kayo pok mar adiera.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Ngʼat man-gi tim makare kendo ma ja-adiera nobed mangima, to ngʼat maluwo richo dhiyo e thone.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Jehova Nyasaye odagi jogo ma chunygi opongʼ gi richo, to omor gi jogo ma yoregi ler.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Bed ka ingʼeyo ni jaricho ok notony ma ok okume, to jogo makare nobed thuolo.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Mana ka tere mar dhahabu manie um anguro, e kaka dhako ma jaber maonge rieko chalo.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Dwaro mar joma kare gik mana e ber kende, to geno mar joricho gik mana e mirima.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Ngʼato achiel miyo ji ma ok odewo, to bende pod mwandu medorene moloyo, to ngʼat machielo kungo mokadhore, to ochopo mana e chan.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Ngʼat mangʼwon biro bedo gi mwandu; to ngʼat makweyo chuny ji ibiro kwe chunye bende.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Ji kwongʼo ngʼat mapando cham, to gweth bedo ni ngʼatno moyie golo chambe mondo ji ongʼiew kuome.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Ngʼat madwaro ber winjo maber, to kethruok biro ni ngʼatno madware.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Ngʼatno mogeno kuom mwandune biro podho; to joma kare nodhi nyime mana ka oboke mangʼich.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Ngʼatno makelo chandruok ni joge ok nonwangʼ gimoro, to ngʼat mofuwo nobed misumba ngʼat mariek.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Olemb joma kare en yadh ngima, to ngʼatno ma reso chunje riek.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Ka joma kare yudo pokgi e piny, to joma ok oluoro Nyasaye gi joricho diyud mangʼeny maromo nadi!
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
