< Chakruok 18 >
1 Jehova Nyasaye nofwenyore ne Ibrahim machiegni kod yiende madongo mag Mamre kane obet e dho hembe kar odiechiengʼ tir.
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
2 Ibrahim notingʼo wangʼe malo kendo noneno ji adek machwo kochungʼ bute. Kane onenogi, noringo matek koa e dho hema mondo oromnegi kendo nopodho piny auma e nyimgi.
A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
3 Nowacho niya, “Ruodha ka ayudo ngʼwono e wangʼi, to kik ikadh jatichni.
A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
4 Rituru mondo okel pi matin, mondo uluokgo tiendu eka uywe e tiend yien-ni.
Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
5 We ayudnue chiemo moro matin mondo ucham omednu teko eka udhi nyime gi wuodhu mosekelou ir misumbauni.” Negidwoke niya, “Mano ber, tim kamano.”
Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
6 Omiyo Ibrahim noreto kadhi ir Sara ei hema mowachone niya, “Kaw mogo mayom gorogoro adek, idwale kendo itedgo makati piyo piyo.”
Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
7 Eka noringo odhi e dipo kendo noyiero nyarwath mopugno kendo nomiyo jatich molose piyo.
Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
8 Eka Ibrahim nokawo mo gi chak mar adila kod ring nyarwath mane osetedi maber mi oketogi e nyimgi. Kane gichiemo, Ibrahim nochungʼ butgi e tiend yath.
Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
9 Negipenjo Ibrahim niya, “Ere Sara chiegi?” Ibrahim nodwokogi niya, “En ei hema.”
Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
10 Eka achiel kuomgi nowacho niya, “Adier anaduog iri e kinde maka ma higa mabiro kendo Sara chiegi biro nywolo nyathi ma wuowi.” To kara Sara ne winjo wachno kobet e dho hema e ngʼe welogo.
A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
11 Ibrahim kod Sara nosebedo moti kendo hikgi noniangʼ kendo ndalo Sara mag nywol nosekadho.
Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
12 Omiyo Sara nohum kanyiero gie chunye niya, “Bende ma ditimre adier ka an kod ruodha wasedoko joma oti ka ma?”
I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
13 Eka Jehova Nyasaye nopenjo Ibrahim niya, “Angʼo momiyo Sara nonyiero kawacho ni, ‘Bende danywol nyathi kaka asetini?’
Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
14 Bende nitie gimoro amora matek ne Jehova Nyasaye? Abiro duogo iri e kinde mowinjore e higa mabiro kendo Sara biro nywolo nyathi ma wuowi.”
Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
15 Omiyo Sara noluor mokwer niya, “Ne ok anyiero.” To kata kamano Jehova Nyasaye nowachone niya, “En adier ni ninyiero.”
Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
16 Kane jogo owuok mondo odhi, Ibrahim nowuok kodgi ka kowogi ka gichomo Sodom.
Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
17 Eka Jehova Nyasaye nowacho niya, “Bende dapand ne Ibrahim gima adwaro timo?
A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
18 Adieri Ibrahim biro bedo oganda maduongʼ kendo maratego, kendo ogendini duto manie piny nogwedhi nikech en.
Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
19 Nimar aseyiere mondo ochik nyithinde kod nyikwaye mondo oluw yore Jehova Nyasaye ka gitimo timbe mabeyo kendo makare. Kamano Jehova Nyasaye biro timo ne Ibrahim gik moko duto mane osingone.”
Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
20 Eka Jehova Nyasaye nowacho niya, “Ywak mi ywaknego Sodom gi Gomora duongʼ kendo richogi ngʼeny,
I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
21 kuom mano abiro dhi mondo ane ka gik magisetimo richo kaka ywak osechopo ira, eka abiro ngʼeyo adiera.”
Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
22 Jogo nowuok kendo negiluwo yo madhi Sodom, to Jehova Nyasaye nodongʼ kochungʼ e nyim Ibrahim.
A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
23 Eka Ibrahim nosudo machiegni kode kendo openjo niya, “Bende ditiek joma kare machal gi joma timbegi richo?
V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
24 Kaponi nitie ji piero abich maonge ketho e dalano? Dikethe koso diweye nikech ngima ji makare piero abichgo?
Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
25 Ok dineg joma onge ketho machal gi joma oketho, adier ok inyal timo kamano nikech kaponi itimo kamano to joma onge ketho diyud kum mana maromre gi joma nigi ketho. To mano ok nyalre nikech jangʼad bura nyaka ngʼad bura kare?”
Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
26 Eka Jehova Nyasaye nowacho niya, “Ka ayudo ji piero abich maonge ketho e dala mar Sodom, to abiro reso dalano nikech joma onge kethogo.”
I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
27 Eka Ibrahim nowacho kendo niya, “Kaka koro asebedo gichir ma awuoyo gi Ruoth Nyasaye, kata obedo ni ok an gimoro to makmana lowo kod buru.
A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
28 To ka dipo ni kwan joma onge ketho oromo mana ji piero angʼwen gabich, dikech dalano nikech ji abich kende?” Jehova Nyasaye nodwoke niya, “Kayudo ji piero angʼwen gabich kanyo, to ok nakethe.”
Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
29 Ibrahim nomedo wuoyo kode kendo niya, “To ka dipo ni ji piero angʼwen kende ema oyudore kanyo?” Ruoth Nyasaye nodwoke niya, “Kayudo ji piero angʼwen kanyo, to ok nakethe.”
Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
30 Eka Ibrahim nomedo wachone niya, “Kik isin koda, to weya aweya awuo. To ka dipo ni ji piero adek ema oyudi e dalano?” Jehova Nyasaye nodwoke niya, “Ok nakethi ka ayudo ji piero adek maonge ketho kanyo.”
I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
31 Ibrahim nowacho niya, “Kaka koro asebedo gi chir ma wuoyo gi Ruoth Nyasaye, angʼoma ditim ka ji piero ariyo ema oyudore e dalano?” Jehova Nyasaye nodwoke niya, “Nikech ji piero ariyo maonge ketho ok anakethe.”
A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
32 Eka Ibrahim nowacho niya, “Mad Jehova Nyasaye kik sin koda, to oyie awach wach achiel mogik. Ka dipo ni ji apar kende ema oyudi e dalano?” Ruoth Nyasaye nodwoke niya, “Nikech ji apar maonge ketho ok natiek dalano.”
Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
33 Kane Jehova Nyasaye osetieko wuoyo kod Ibrahim, nowuok kendo Ibrahim nodok dala.
I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.