Ezekiel 23
1 Wach Jehova Nyasaye nobirona kama:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 “Wuod dhano, ne nitie mon ariyo mane nyi dhako achiel.
Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly.
3 Negilokore ochode e piny Misri, kendo negichako chodo kapod gin nyiri matindo. Thundegi ne omul kendo ringregi mane pod silili ne odwany e pinyno.
Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich.
4 Nyako maduongʼ ne nyinge Ohola, to nyamingi ne en Oholiba. Ne gin joga kendo neginywolo yawuowi gi nyiri. Ohola en Samaria to Oholiba en Jerusalem.
Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba.
5 “Ohola nohore gi timbe mag chode kane pod en mara; kendo ne en gombo mar chode mathoth gi joherane ma jolweny mag Asuria;
Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými,
6 mane rwako lewni marambulu gi jotendgi kod jotend jolweny, ma giduto ne gin yawuowi matindo mabeyo moidho farese.
Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních.
7 Nochiwore kaka ochot ne jo-Asuria duto mosomo kendo ne odwanyore gi nyiseche manono duto mag ngʼato angʼata mane chunye gombo.
Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich.
8 Ne ok oweyo ngima mar chode mane ochako kapod en Misri, kuma ne chwo teroree kode kane pod otin, kendo nodwanyo ringrene mane pod silili, kendo nochopo gombo duto mag ringregi kuome.
A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni.
9 “Kuom mano, ne aweye e lwet chotnego, mane gin jo-Asuria, ma gombone noketee.
Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala.
10 Ne gilonye duk, negikawo yawuote gi nyige gidhigo, kendo neginege gi ligangla. Nolokre ngero e kind mon wetene, kendo nonwangʼo kum mowinjore kode.
Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní.
11 “Nyamin mare ma Oholiba kata obedo ni noneno gik mane otimore ni nyamin, to gombone gi chode mare nomedore mi nokethore moloyo nyamin.
To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její.
12 En bende nohewo jo-Asuria gi gombo; kaachiel gi jotendgi, jolweny momanore gi gige kedo, kendo moidho farese; giduto en gin yawuowi maber neno.
S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými.
13 Ne aneno kaka en bende nodwanyore; giduto kargi nyiri ariyo negiluwo yo machalre.
I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou.
14 “To en chodene noyombore. Kane oneno pichni mag joma chwo mogur e kor ot, ma gin pichni mag jo-Kaldea mogor makwar,
Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou,
15 kotweyo kamba madongo e nungogi kendo korwako kilemba mabeyo e wigi; ka giduto gichalo jotend farese lweny maywayo geche mag, jo-Babulon modak Kaldea.
Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest,
16 Kane onenogi anena nii to nogombogi matek mooro joote irgi nyaka Kaldea.
I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské.
17 Bangʼ mano jo-Babulon nobirone, modhi kode nyaka e kitanda mar chode, kendo ne gidwanye ka gipongʼ gi gombo. Kane jogo osedwanye kamano to ne olokore oweyogi kopongʼ gi mirima.
Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich.
18 Kane odhi nyime kochodo gi wangʼ teko kendo koelo duge ne chwo, ne alokora aweye ka apongʼ gi mirima, mana kaka ne alokora aweyo nyamin.
A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její.
19 To kaka nomedo paro ndalo mane otin, kinde mane en ochot e piny Misri, e kaka nomedo donjo matut e chode.
Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské,
20 Kinde mane en Misri nogombo joma ne timo kode hera, joma duongʼ-gi ne chalo gi mar punda, kendo ma nyodo mane gigolo ne chalo mar faras.
A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský.
21 Omiyo ne in-gi gombo mar chode kane pod in nyako matin e kinde mane in Misri, kane chwo mulo dendi kendo rucho thundeni ma pod tindo.
A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé.
22 “Kuom mano, Oholiba, ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Abiro wako joherani mondo oked kodi, jogo mane ilokori iweyo ka iyi owangʼ, kendo abiro kelogi mondo giked kodi ka gia koni gi koni;
Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad,
23 ma gin jo-Babulon, gi jo-Kaldea, chwo duto moa Pekod gi Shoa kod Koa, kaachiel gi jo-Asuria duto kodgi; yawuowi maber neno, ma giduto gin jotelo, jotend jolweny, gi joriemb farese, kod jotelo madongo, ka giduto giidho farese.
Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních.
24 Gibiro bironi gi gig lweny, gi farese maywayo geche to gi oganda maratipo; gibiro kawo ruothegi mondo giked kodi ka gilwori giketi diere, ka gitingʼo kuodi madongo gi matindo, kendo ka girwako ogute mag lweny. Abiro chiwi e lwetgi mondo okumi, kendo gibiro kumi kaluwore gi chikgi giwegi.
A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými.
25 Abiro chomi tir gi mirimba mopongʼ gi nyiego kendo gibiro tiyi gi mirima mapek. Gibiro ngʼado umi gi iti oko, to joma notony e lwetgi nopodhi e dho ligangla. Gibiro kawo yawuoti gi nyigi gidhigo, to jogo kuomu ma notony mach nowangʼ.
Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm.
26 Bende gibiro lonyi duk mi gikaw gik milichorigo ma nengogi tek mi gidhigo.
A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé.
27 Kamano e kaka anatiek timbeni mag chode mane ichako kane pod in Misri. Ok inichak igomb dok e timbenigo, Misri bende ok inichak ipar kendo.
A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více.
28 “Nikech ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Achiegni chiwi e lwet joma ichayo, kendo e lwet jomane ilokori iweyo ka in-gi mirima.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá,
29 Ginibed mamon kodi kendo gibiro kawo gimoro amora ma isetiyone e ngimani duto. Gibiro weyi duk nono li, kendo wichkuot mar chodeni ibiro el e lela.
I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého.
30 Gomboni mar chode ema osekeloni chandruokni, nikech ne ihawo ogendini mamoko gi gombo, kendo nikech ne idwanyori gi nyisechegi manono.
Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich.
31 Iseluwo yor nyameru; emomiyo abiro keto kikombene e lweti.
Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou.
32 “Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: “Ibiro madho kikombe mar nyaminu, kikombe moyarore kendo matut; en kikombe mabiro keloni achaya gi wichkuot nikech otingʼo gik mangʼeny.
Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe.
33 En kikombe mar mer kod kuyo, machalo mana gi kikombe mar masira kod kethruok, ma Samaria nyaminu nomethoe.
Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří.
34 Ibiro madhe mi ilungʼe pep; ibiro goye piny motere matindo tindo, kendo obiro yiecho thundeni. Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto ema osewacho kamano.
I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin.
35 “Emomiyo ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Nikech wiu osewil koda kendo usejwangʼa, koro nyaka uyud pok maromre gi timbeu mag chode.”
Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá.
36 Jehova Nyasaye nowachona kama: “Wuod dhano, donge inyalo ngʼado bura ni Ohola gi Oholiba? Ka inyalo timo kamano to chomgi tir gi timbegi mamonogo,
I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich,
37 nikech giseterore kendo remo ni e lwetgi. Negiterore gi nyisechegi manono; ne gichiwonegi koda ka nyithindgi mane ginywolona, kaka chiembgi.
Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli.
38 Gimachielo magisetimona ema: Gisedwanyo kara maler mar lemo kendo giseketho Sabato maga e odiechiengʼ achiel machalre.
Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly.
39 E odiechiengʼ nogono mane gichiwe nyithindgi kaka misango ni nyisechegi manono, ema negidonjoe e kara maler mar lemo mi gidwanye. Mano e gima negitimo e oda.
Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu.
40 “Bende negioro joote mondo odhi oluong chwo moa e piny mabor mi jogo nobiro. Eka mon ariyogo noluokore mi owiro wangʼ-gi kendo olichore gi gik ma nengogi tek.
Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou.
41 Negibedo e kom molos maber kendo mayom, gi mesa mopedhi maber kama nuketoe ubani mangʼwe ngʼar kaachiel gi modhi mangʼwe ngʼar mane onego bed mara.
A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala.
42 “Bangʼe mahu mar oganda ma ok dew gimoro nowinjo; ne gin jo-Sebea moa e thim kaachiel gi joma chwo mojwangʼore. Ne girwakonegi bangli kendo ne gitweyonegi otembini mabeyo e wigi.
Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich.
43 Eka ne awacho kuom ngʼat mane timbe chode osenurono ni, ‘Koro we giti kode kaka ochot, nikech mano e gima en.’
A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí,
44 Kendo negiterore kode. Mana kaka chwo terore gi ochode e kaka negiterore gi mon mokethorego, ma gin Ohola gi Oholiba.
A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným.
45 Joma kare nokwed mon-go kuom timbegi mag terruok kod chwero remo, nikech terruok kod chwero remo ni e lwetgi.
Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich.
46 “Ma e gima Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto wacho: Kel oganda mar jo-mahundu mondo omonj-gi kendo oyakgi.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež.
47 Ogandago biro chielogi gi kite kendo gibiro negogi gi ligangla mag-gi; gibiro nego yawuotgi gi nyigi, kendo gibiro wangʼo utegi.
I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí.
48 “Omiyo mano e kaka abiro tieko timbe mag chode e pinyno, mondo obed siem ni mon duto kik terre kaka mon ariyogo osetimo.
A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší.
49 Ibiro yudo kum kuom kethruok mari kendo ibiro tingʼo chandruok ma richoni mar lamo nyiseche manono okeloni. Eka iningʼe ni An e Jehova Nyasaye Manyalo Gik Moko Duto.”
Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.
