Rapar Mar Chik 4
1 Yaye, jo-Israel, winjuru buche kod chike ma amiyou, luwgi mondo udagi kendo mondo ukaw piny ma Jehova Nyasaye, ma Nyasach kwereu miyou.
Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.
2 Kik umedi kata ugol gimoro amora kuom chik ma amiyou, to rituru chike ma amiyou mag Jehova Nyasaye ma Nyasachu.
Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.
3 Ne uneno gi wengeu uwegi gima Jehova Nyasaye ne otimo Baal Peor. Jehova Nyasaye ma Nyasachu notieko koa kuomu jogo duto mane oluwo Baal mar Peor,
Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.
4 to ne un uduto mane usiko kupadoru kuom Jehova Nyasaye ma Nyasachu pod ungima nyaka chil kawuono.
Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.
5 Ne, asepuonjou buche kod chike kaka ne Jehova Nyasaye ma Nyasacha nochika, mondo uluw chikenego e piny mudhidonjoe kendo kawo.
Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.
6 Ritgiuru maber, nimar mano ema biro nyiso riekou gi ngʼeyou ni ogendini mamoko mabiro winjo buchegi duto wach niya, “Adier, onge oganda mariek kendo man-gi ngʼeyo koganda maduongʼni.”
Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.
7 Ere oganda machielo ma ogen man kod nyasachgi machiegni e yo ma Jehova Nyasaye ma Nyasachwa chiegnigo kodwa e yo moro amora ma walame?
Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?
8 Kara ere oganda machielo maduongʼ man kod buche gi chike makare machal gi chike mamiyou kawuononi?
A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?
9 Beduru motangʼ kendo neuru ni wiu ok owil gi gik museneno gi wangʼu kendo kik uwegi gia e chunyu ka pod ungima. Puonjuru nyithindu kod nyikwau wechegi.
A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.
10 Paruruane chiengʼ mane uchungʼ e nyim Jehova Nyasaye ma Nyasachu e Horeb, kane owachona niya, “Chok ji e nyima ka mondo giwinj wechena mondo mi gipuonjre luora ndalo duto mag ngimagi kendo bende gipuonj nyithindgi wechegi.”
A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.
11 Ne ubiro machiegni ma uchungʼ e tiend got. Godno mach ne liele mochopo nyaka e polo, ka en-gi rumbi maratengʼ kod mudho mandiwa.
Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)
12 Eka Jehova Nyasaye ne owuoyonu kokalo ei mach. Ne uwinjo dwol kawuok ei mach, to ne ok uneno ngʼat mane wuoyono, to makmana dwol kende ema nuwinjo.
I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,
13 Ne owachonu singruokne, ma gin Chike Apar, mane ochikou mondo uluw kendo ne ondikogi e kite mopa ariyo.
Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.
14 Kendo Jehova Nyasaye ne owachona e kindeno mondo apuonju buche kod chike ma onego uluw e piny ma udhiye loka Jordan mondo ukaw.
Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.
15 Ne ok uneno Jehova Nyasaye gi wangʼu e kinde mane uwinjo dwonde koa e mach e got Horeb. Omiyo beduru motangʼ ahinya,
Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),
16 mondo kik ubed jo-mibadhi ka uloso nyisecheu uwegi, kata kido moro amora mochwe ka dichwo kata ka dhako,
Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,
17 kata ka chiayo moro e piny kata ka winyo mafuyo e kor polo,
Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,
18 kata ka gimoro amora mochwe mamol e lowo kata ka rech manie pi.
Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.
19 Ka ungʼiyo polo ma uneno chiengʼ, dwe kod sulwe karieny (ma gin gigo manyiso duongʼ mar polo), to kik gimak pachu mi ukulrunegi ka ulamo. Gin gigo ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu osemiyo jopinje duto manie piny bwo polo.
Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,
20 To un, Jehova Nyasaye noresou mogolou e mach mager kuwuok e piny Misri mondo ubed kaka girkeni mare nyaka chiengʼ, mana kaka un sani.
Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.
21 Jehova Nyasaye nokecho koda nikech un, kendo ne okwongʼoreni ok anangʼad aora Jordan mondo adonji e piny maber ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu miyou ka girkeni.
Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.
22 Abiro tho e pinyni, ok anangʼad aora Jordan, to un uchiegni ngʼado mondo udhi ukaw kereu e piny maberno.
Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.
23 Beduru motangʼ mondo kik wiu wil gi singruok mane Jehova Nyasaye ma Nyasachu otimo kodu, kik ulos ne un uwegi kido moro amora milamo ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu okwero.
Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
24 Nimar Jehova Nyasaye ma Nyasachu en mach matieko gik mowangʼo kendo en Nyasaye ma janyiego.
Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.
25 Bangʼ ka usedak e pinyno kuom higni mangʼeny mi ubedo gi nyithindo kod nyikwau, bangʼe ubedo jo-mibadhi ma uloso kido mopa kendo utimo gik mamono e wangʼ Jehova Nyasaye ma Nyasachu, ka umiye mirima;
Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:
26 to aluongo polo gi piny mondo obed joneno kuomu kawuono, ni ubiro rumo mapiyo nono e piny ma ubiro kawo loka Jordan.
Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.
27 Jehova Nyasaye biro keyou e dier ogendini kendo ji manok kuomu ema notony e kind pinje ma Jehova Nyasaye noterue.
A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,
28 Kuno unulamie gik ma dhano oloso gi lwetgi, ma gin nyiseche molos gi bao kata gi kite mopa, gin gik ma ok nyal neno, winjo, chiemo kata winjo tik gimoro.
A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.
29 To ka udwaro Jehova Nyasaye ma Nyasachu kanyo, to unuyude ka umanye gi chunyu duto kod ngimau duto.
Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.
30 Bangʼ ka gigi duto osetimorenu mi ubedo gi chuny mool, eka unuduog ir Jehova Nyasaye ma Nyasachu kendo uluore.
Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,
31 Nimar Jehova Nyasaye ma Nyasachu en Nyasaye ma jangʼwono ok enojwangʼu kata tiekou kata wiye wil kod singruok mane otimo gi kwereu kokwongʼore.
(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný, ) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.
32 Penj ane sani gik mane timore chon, ndalo mane pok onywolu, kochakore e ndalo mane Nyasaye ochweyo dhano e piny; penj ane koa e bath polo konchiel nyaka komachielo. Bende gima duongʼ kama osetimore kata gima chal kama osewinji?
Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?
33 Bende nitie oganda moro mosewinjo dwond Nyasaye kawuoyo e mach kaka usewinjoni ma obedo mangima?
Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?
34 Bende nitiere nyasaye moro mosegolo oganda kuom oganda machielo moselok wasumbini? Koso bende nitiere moro mosetemo timo timbe madongogi gi ranyisi, honni gi lweny kendo gi teko maduongʼ kod bat morie kaka Jehova Nyasaye notimonu e piny Misri e wangʼu kuneno.
Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?
35 Osenyisu gigi duto mondo ungʼe ni Jehova Nyasaye en Nyasaye; onge Nyasaye moro ma ok en.
Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.
36 Noyie uwinjo dwonde gie polo mond opuonjugo. Bende noyienu ma uneno mach makakni e piny, kendo nuwinjo dwonde ei majno.
Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
37 Nikech ne ohero kwereu mi oyiero nyikwagi bangʼ-gi, ne ogolou Misri en owuon kod tekone maduongʼ,
Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,
38 mondo ogol oko ogendini maroteke moloyou, kokelou e pinygi mondo omiu bedo girkeni kaka en kawuononi.
Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.
39 Yie kendo ikaw odiechiengni obed ei chunyi ni Jehova Nyasaye en Nyasaye e polo malo kendo e piny mwalo. Onge Nyasaye moro machielo.
Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
40 Emomiyo rituru buchene kod chikene ma amiyou kawuono, mondo gik moko odhi maber kodu gi nyithindu kendo mondo udag amingʼa e piny ma Jehova Nyasaye ma Nyasachu miyou e kinde duto e piny.
Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
41 Eka Musa noketo tenge mier adek madongo man yo wuok chiengʼ mar aora Jordan,
Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.
42 ma gin kuonde ma ka ngʼato onego wadgi ka ok ochano, to onyalo ringo dhi pondo kuondego mantie e miechgi madongo mondo ores ngimane.
Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:
43 Mier madongo-go gin magi: Bezer manie pinje gode motwo, mano ne jo-Reuben; Ramoth ei Gilead, obed kar jo-Gad; kendo Golan ei Bashan obed mar jo-Manase.
Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
44 Ma e chik mane Musa omiyo jo-Israel.
Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
45 Magi e weche, buche kod chike mane Musa omiyogi kane giwuok Misri,
A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,
46 kane gin e holo machiegni gi Beth Peor man yo wuok chiengʼ mar Jordan, e piny Sihon ruodh jo-Amor mane nigi loch Heshbon kendo ne oloye gi Musa kod jo-Israel kane giwuok Misri.
Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,
47 Negikawo pinye gi piny Og ruodh Bashan, mane gin gi ruodhi ariyo mag jo-Amor man loka yo wuok chiengʼ mar Jordan.
A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,
48 Pinyni nochakore Aroer koa e dier holo mar Arnon mochopo nyaka Got Siyon (tiende ni, Hermon),
Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.
49 kendo nokawo gwenge mag Araba man yo wuok chiengʼ mar Jordan, mochopo nyaka Nam mar Araba mantiere e tiend gode mag Pisga.
I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.
