Tich Joote 20
1 Kane kokono oserumo, Paulo noluongo jopuonjre ire mojiwogi, to bangʼe nogoyonegi oriti, mi ochako wuodhe mar dhi Makedonia.
Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
2 Nowuotho e gwengʼno kojiwo ji gi weche mangʼeny, eka nochopo e piny jo-Yunani,
A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
3 kuma nobetie kuom dweche adek. To nikech jo-Yahudi ne chano timo ne marach kane oyudo oikore mar dhi Siria, noloko pache mondo odog chien, koluwo Makedonia.
V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
4 Joma nodhi kode ne gin ji kaka Sopata wuod Puro ja-Berea, gi Aristarko kod Sekundo, ma ja-Thesalonika, gi Gayo ja-Derbe, kod Timotheo bende, gi Tukiko kod Trofimo mane gin jo-Asia.
I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
5 Jogi notelo nyimwa mondo oritwa Troa.
Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
6 Wan to ne wakwangʼ ka waa Filipi, bangʼ Sap Makati ma ok oketie Thowi, to bangʼ ndalo abich ne wachopo irgi Troa, kuma ne wabetie kuom ndalo abiriyo.
My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
7 To Chiengʼ mokwongo mar juma ne wachokore mondo wacham Sap Ruoth. Paulo nopuonjo ji nyaka odiwuor nikech nochano mar aa kinyne gokinyi.
Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
8 Teche mangʼeny ne liel e od gorofa malo kuma ne wachokore.
A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
9 To wuowi moro miluongo ni Yutiko nobet e dho dirisa, kendo nindo nomedo tere ka Paulo ne pod medo puonjo. Kane en e chuny nindo, nolwar gie dirisa koa e gorofa mar adek mi nokwanye piny mwalo kosetho.
Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
10 Paulo nolor piny mi nokwako wuowino. Bangʼe nowacho ni ji niya, “Kik uluor. Ongima!”
I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
11 Eka nodok malo kuma ne entie mi ongʼwenyo makati mochamo. Bangʼe nodhi nyime gipuonjo nyaka piny oru, eka owuok.
A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
12 Ji nokawo wuowino motere dala kongima, kendo chunygi noyudo hoch maduongʼ.
I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
13 Wan to ne watelo nyime nyaka ei yie, mi wakwangʼ nyaka Asos, kuma ne wadhi kawoe Paulo. Nosechano kamano nikech ne odwaro ni mondo odhi kuno kowuotho gi tiende.
My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
14 Kane oyudowa Asos, nodonjo kodwa e yie, mi wadhi nyaka Mitulene.
A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
15 Kinyne ne wakwangʼ ka waa kanyo mi watundo machiegni Kios. To chiengʼ machielo ne wangʼado nam nyaka Samos, to bangʼe ne wachopo Mileto.
A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
16 Paulo nosechano mondo okwangʼ kodhi ma ok oluwo Efeso, nikech ne ok odwar kawo thuolo malach e piny Asia. Nodwaro mondo ochop Jerusalem piyo, kapok chiengʼ Pentekost ochopo.
Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
17 Kane wan Mileto, Paulo nooro wach Efeso mondo oluongne jodong kanisa.
Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
18 Kane gisebiro, nowachonegi niya, “Ungʼeyo maber kaka ngimana ne chalo e kinde mane an kodu ka, kochakore odiechiengʼ mokwongo mane adonjo e piny Asia.
Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
19 Ne atiyo ni Ruoth gi chuny mamuol, kendo gi pi wangʼ, kata obedo ni naneno masiche madongo ka jo-Yahudi chano mondo ohinya.
Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
20 Bende ungʼeyo kaka ne ok aweyo mak anyisou wach moro amora mane nyalo konyou, to napuonjou e lela kendo e uteu, ka adonjo e ot ka ot.
Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
21 Asenyiso jo-Yahudi kaachiel gi jo-Yunani ni nyaka gilokre giwe richogi kendo gidwog ir Nyasaye kendo giyie kuom Ruodhwa Yesu.
Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
22 “To sani koro Roho ochuna ni nyaka adhi Jerusalem, ka ok angʼeyo gima dhi timorena kuno.
A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
23 Gima angʼeyo en mana gima Roho Maler nyisa e chunya ni sand kod twech orita e dala ka dala ma adhiye.
Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
24 To kata obedo kamano, ok akwan ngimana ka gima lichna; gima ochuna maduongʼ en mana tieko ngʼweya kendo chopo tich ma Ruoth Yesu osemiya mondo atim, ma en tich mar lando Injili mar ngʼwono mar Nyasaye.
Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
25 “Koro angʼeyo ni onge ngʼato kuomu maseyalone wach kuom pinyruoth manochak onena.
A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
26 Emomiyo awachonu kawuono ni koro remb ngʼato ok ni e wiya,
Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
27 nikech ne ok aweyo ma ok anyisou gik moko duto ma Nyasaye dwaro ni utim.
Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
28 Koro tangʼuru kendo rituru kweth duto ma Roho Maler oketo e lwetu mondo uriti. Beduru jokwath mag Kanisa Nyasaye ma nongʼiewo gi rembe owuon.
Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
29 Angʼeyo maber ni bangʼ ka asea, ondiegi mangemo biro monjou, kendo ok giniwe kweth Nyasaye ngangʼ.
Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
30 Kata mana e dieru ka, jomoko biro wuokie kendo gibiro puonjo weche mobam ma gichwogo kendgi giwegi mondo giywago jopuonjre irgi.
A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
31 Emomiyo beduru motangʼ! Paruru kaka kuom higni adek ne ok aweyo mak asiemo ngʼato ka ngʼato kuomu odiechiengʼ gotieno, ka pi wangʼa chwer.
Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
32 “Koro aketou e lwet Nyasaye, kendo kuom wach ngʼwonone, manyalo gerou, kendo manyalo miyo uyud gweth mosekan-nu kaachiel gi jomaler duto.
A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
33 Pok agombo fedha kata dhahabu kata law ngʼato.
Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
34 Un uwegi ungʼeyo ni lwetenagi osetiyo matek mi ochopo dwarona duto, nyaka dwaro mag jowadwa mwayalogo Injili.
Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
35 Asenyisou gi yore duto ni nyaka wati matek wan wawegi mondo wakonygo joma chandore, ka waparo wach mane Ruoth Yesu owachonwa ni, ‘Chiwo kelo gweth moloyo kawo!’”
Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
36 Kane Paulo osetieko wacho wechegi, nogoyo chonge piny kaachiel kodgi duto mi nolemo.
A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
37 Ji duto ne oywak, ka gipodho kuome kendo ginyodhe.
I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
38 Gima ne litnegi ahinya ne en gima nowacho ni ne ok gibi nene kendo. Bangʼ mano ne gikowe ei yie.
Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
