2 Ruodhi 17
1 E higa mar apar gariyo mar loch Ahaz ruodh Juda, Hoshea wuod Ela nobedo ruoth e piny Israel kodak Samaria kendo norito pinyno kuom higni ochiko.
Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let.
2 Timbene ne richo e nyim Jehova Nyasaye to ok kaka ruodhi Israel mane otelone notimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním.
3 Shalmaneser ruodh Asuria nokedo gi Hoshea moloye kendo nobedo e bwo lochne kogolone osuru.
Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat.
4 To ruodh Asuria nofwenyo ni Hoshea ne en andhoga, nimar nooro ji ir Osorkon ruodh Misri, bende ne ok ochiw osuru ne ruodh Asuria kaka ne osebedo kotimo higa ka higa. Kuom mano Shalmaneser nomake mokete e od twech.
Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře.
5 Ruodh Asuria nomonjo pinyno duto, mochopo nyaka Samaria kendo nogoyone agengʼa kuom higni adek.
I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.
6 E higa mar ochiko mar loch Hoshea, ruodh Asuria nokawo Samaria kendo nomako jo-Israel motero e twech Asuria. Nomiyogi kar dak Hala kod Gozan man but Aora Habor kaachiel gi mier mag Medes.
Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.
7 Magi duto notimore nikech jo-Israel notimo richo e nyim Jehova Nyasaye ma Nyasachgi, mane ogologi e piny Misri e bwo loch Farao ruodh Misri. Negilamo nyiseche mamoko
To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí,
8 ka giluwo timbe mag ogendini mane Jehova Nyasaye osedaro oa kuomgi, to gi timbe moko mane ruodhi mag Israel noketo.
Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili.
9 Jo-Israel notimo gik maricho lingʼ-lingʼ ne Jehova Nyasaye ma Nyasachgi. Chakre kuonde mingʼichogo gi malo nyaka kuonde mochiel motegno mag dala maduongʼ, negigero kuondegi motingʼore gi malo e miechgi duto.
Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného.
10 Negichungo kite moyiedhi kod sirni mag Ashera ewi gode maboyo duto, kendo e tiend yiende duto motimo tipo.
A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným,
11 Kamoro amora motingʼore gi malo ne giwangʼoe ubani mangʼwe ngʼar, mana kaka pinjeruodhi mane Jehova Nyasaye oseriembo kuomgi ne timo. Negitimo timbe maricho mane omiyo Jehova Nyasaye mirima.
Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina.
12 Negilamo nyiseche manono, kata obedo ni Jehova Nyasaye nowachonegi niya, “Kik utim kamano.”
A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.
13 Jehova Nyasaye nosiemo Israel kod Juda kokalo kuom jonabi mage kod jokor, kawacho niya, “Lokri iwe yoreni maricho, luw wechena, kod yorena kaluwore gi chikena duto mane amiyo kwereu mondo oriti kendo mane amiyou kowuok kuom jotichna ma jonabi.”
I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
14 To ne ok ginyal dewo kendo tokgi ne tek mana kaka kweregi mane ok oketo genogi kuom Jehova Nyasaye ma Nyasachgi.
Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.
15 Ne gidagi winjo buchene kod chikene mane otimo gi kweregi to gi siem mane omiyogi, negiluwo nyiseche maonge tich, ma gin bende gibedo ji manono. Negidonjo e kit timbe ogendini mane odak e diergi, kata obedo ni Jehova Nyasaye nosekwerogi ni kik gitim kaka gitimo kendo negitimo gik mane Jehova Nyasaye nokwerogi mondo kik gitim.
A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni.
16 Negiweyo chike duto mag Jehova Nyasaye ma Nyasachgi magiloso nyiseche ariyo molos e kido mar nyaroya kendo machalo gi siro mar Ashera. Negikulore ne nyisechegi giwegi ma gilamo Baal.
A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.
17 Negichiwo yawuotgi kod nyigi kaka misango e mach. Negitimo timbe ajuoke kod mag nyakalondo ma gichiwore mar timo gik mamono e nyim Jehova Nyasaye, ma gimiye mirima.
A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
18 Omiyo Jehova Nyasaye iye nowangʼ gi jo-Israel mi nogologi e nyime. Dhood joka Juda kende ema ne odongʼ,
Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.
19 to kata kamano jo-Juda bende ne ok orito chike Jehova Nyasaye ma Nyasachgi. Negiluwo mana timbe mane jo-Israel osiekogo.
Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.
20 Kuom mano Jehova Nyasaye ne odagi jo-Israel duto; nokumogi mi oketegi e lwet joyeko nyaka ne ogologi chutho e wangʼe.
A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své.
21 Kane ogolo jo-Israel owuok e dhood Daudi negikawo Jeroboam wuod Nebat obedo ruodhgi. Jeroboam nowuondo jo-Israel mowuok oweyo luwo Jehova Nyasaye, momiyo gitimo richo mamono.
Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.
22 Jo-Israel nomedo timo richo duto mag Jeroboam kendo ne ok giweyo timogi,
A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich,
23 nyaka Jehova Nyasaye nogologi kuome mana kaka ne osesiemogi kokadho kuom jotichne duto ma jonabi. Omiyo jo-Israel nogol oa e pinygi modhi e twech e piny Asuria kendo pod gin kuno nyaka chil kawuono.
Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne.
24 Ruodh Asuria nokelo ji koa Babulon, Kutha, Ava, Hamath kod Sefarvaim moketogi gidak e miech Samaria mondo gikaw kar jo-Israel. Negikawo Samaria ma gidak e mieche duto.
Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich.
25 E kinde mane gidak kuno mokwongo ne ok gilamo Jehova Nyasaye; omiyo Jehova Nyasaye nooro sibuoche e diergi monego jogi moko.
I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili.
26 Wach nochopo ne ruodh Asuria niya, “Ji mane idaro midwoko e miech Samaria, ok ongʼeyo gima nyasaye mar pinyno dwaro. Kuom mano, oseoro sibuoche e diergi mondo oneg-gi nikech ji ok ongʼeyo gima nyasachgino dwaro.”
Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té.
27 Eka ruodh Asuria nomiyogi chik kama: “Kaw achiel kuom jodolo mane igolo itero e twech Samaria mondo odog odag kuno kendo opuonj jogo gima nyasach pinyno dwaro.”
I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té.
28 Eka achiel kuom jodolo mane oter twech Samaria nobiro modak Bethel kendo opuonjogi kaka ilamo Jehova Nyasaye.
Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu.
29 Kata kamano, oganda koganda noloso nyisechegi giwegi e miechgi mopogore opogore, kuonde mane gidakie, mi giketo nyiseche manono kuonde motingʼore mag lemo mane jo-Samaria oseloso.
A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.
30 Nyiseche mane gilamo e magi: Ji mane oa Babulon noloso Sukoth-Benoth, ji mane oa Kutha noloso Nergal to ji mane oa Hamath noloso Ashima;
Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima.
31 Jo-Avi to noloso Nibhaz kod Tartak, to jo-Sefarvi nochiwo nyithindgi kaka misango ne Adramelek kod Anamelek mane gin nyiseche mag Sefarvaim.
Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským.
32 Negilamo Jehova Nyasaye, to bende negiyiero jogi giwegi mopogore opogore mondo obednegi jodolo e kuonde lemo motingʼore gi malo.
A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.
33 Negilamo Jehova Nyasaye to bende negilamo nyisechegi giwegi kaluwore gi timbe pinje manogolgie.
Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.
34 Pod gitamore weyo timbegigo nyaka chil kawuono. Ok gilam Jehova Nyasaye kata rito buchene, wechene, chikene kod puonj ma Jehova Nyasaye nomiyo nyikwa Jakobo, ma bangʼe noloko nyinge ni Israel.
A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.
35 Kane Jehova Nyasaye otimo singruok gi jo-Israel, to nochikogi kama: “Kik ulam nyiseche mamoko kata kulorunegi, tiyonegi kata timonegi misango.
Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.
36 To Jehova Nyasaye mane ogolou Misri gi teko mangʼongo korieyo lwete, en ema nyaka ulame. En ema onego ukulrune kendo en ema uchiwne misengini.
Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati.
37 Nyaka ubed motangʼ kurito buche, weche, chike kod puonj duto mane omiyou. Kik ulam nyiseche mamoko.
Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích.
38 Kik wiu owil gi singruok mane atimo kodu bende kik ulam nyiseche mamoko.
Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích.
39 To onego ulam Jehova Nyasaye ma Nyasachu, en ema obiro resou e lwet wasiku duto.”
Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich.
40 To kata kamano, ne ok gidewo chikego, to negisiko mana ka gitimo timbegi machon.
A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili.
41 Kata e kinde mane ogendini ne lamo Jehova Nyasaye, to negisiko mana ka gitiyone nyisechegi manono. Nyithindgi kod nyikwagi pod osiko katimo timbe mane kweregi timo nyaka chil kawuono.
A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.
