< 2 Ruodhi 15 >
1 E higa mar piero ariyo gabiriyo mar loch Jeroboam ruodh Israel, Azaria wuod Amazia ruodh Juda nobedo e loch.
Léta sedmmecítmého Jeroboáma krále Izraelského kraloval Azariáš syn Amaziáše, krále Judského.
2 Ne en ja-higni apar gauchiel kane odoko ruoth, kendo nobedo ruoth kodak Jerusalem kuom higni piero abich gariyo. Min mare ne nyinge Jekolia, ma nyar Jerusalem.
V šestnácti letech byl, když počal kralovati, a kraloval padesáte dvě létě v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jecholia z Jeruzaléma.
3 Notimo gima kare e nyim wangʼ Jehova Nyasaye, mana kaka wuon-gi Amazia nosetimo.
Ten činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma vedlé všech věcí, kteréž činil Amaziáš otec jeho.
4 Kuonde motingʼore gi malo kata kamano ne ok omuki kendo ji nodhi nyime mana gi chiwo misengini kendo wangʼo ubani mangʼwe ngʼar kanyo.
A však výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na výsostech.
5 Jehova Nyasaye nogoyo ruoth gi dhoho nyaka chiengʼ thone, kendo nodak e ot kar kende. Jotham wuod ruoth ema ne rito dala ruoth kendo norito piny.
Ranil pak Hospodin krále, tak že byl malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním. Pročež Jotam syn královský držel správu nad domem, soudě lid země.
6 To kuom weche moko mag loch Azaria to gi mane otimo e ndalone donge ondikgi e kitepe mag ruodhi Juda.
O jiných pak činech Azariášových, i cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.
7 Azaria notho moyweyo gi kwerene kendo noyike machiegni kodgi e Dala Maduongʼ mar Daudi, kendo Jotham wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Azariáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho v městě Davidově, a kraloval Jotam syn jeho místo něho.
8 E higa mar piero adek gaboro mar Azaria ruodh Juda, Zekaria wuod Jeroboam nobedo ruodh Israel ei Samaria kendo nobedo ruoth kuom dweche auchiel.
Léta třidcátého osmého Azariáše krále Judského kraloval Zachariáš syn Jeroboamův nad Izraelem v Samaří šest měsíců.
9 Timbene ne richo e nyim Jehova Nyasaye mana kaka kwerene notimo, kendo ne ok oweyo richo mag Jeroboam wuod Nebat mane omiyo jo-Israel otimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jakž činívali otcové jeho, neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele.
10 Shalum wuod Jabesh nochano mar nego Zekaria. Nomonje e kind ji mi onege kendo nobedo ruoth kare.
I spikl se proti němu Sallum syn Jábes a bil ho před lidem, i zabil jej a kraloval místo něho.
11 Weche mamoko mag loch Zekaria ondiki e kitepe weche mag ruodhi Israel.
O jiných pak věcech Zachariášových zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
12 Omiyo wach Jehova Nyasaye mane ohul kowuok kuom Jehu nochopo kare mawacho niya, “Nyikwayi nobedi e loch mar Israel nyaka tiengʼ mar angʼwen.”
Toť jest slovo Hospodinovo, kteréž mluvil k Jéhu, řka: Synové tvoji do čtvrtého kolena seděti budou na stolici Izraelské. A tak se stalo.
13 Shalum wuod Jabesh nobedo ruoth e higa mar piero adek gochiko mar loch Uzia ruodh Juda, kendo nobedo ruoth Samaria kuom dwe achiel.
Sallum syn Jábesův kraloval léta třidcátého devátého Uziáše krále Judského, a kraloval jeden měsíc v Samaří.
14 Eka Menahem wuod Gadi nowuok koa Tirza modhi nyaka Samaria. Nomonjo Shalum wuod Jabesh ei Samaria monege kendo nobedo ruoth kare.
Nebo přitáhl Manahem syn Gádi z Tersa, a přišed do Samaří, porazil Sallum syna Jábes v Samaří, a zabiv jej, kraloval na místě jeho.
15 Weche moko duto mag loch Shalum, kendo kaka nojamo Zekaria, ondiki e kitepe mag weche ruodhi Israel.
O jiných pak činech Sallum i spiknutí jeho, kteréž učinil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
16 E ndalono Menahem nowuok koa Tirza mondo modhi monjo Tifsa gi ji duto mane nitie e dala maduongʼ gi mier mokiewo kode nimar nodagi yawo rangeyene. Noriembo Tifsa mobaro iye mon ma yach duto.
Tehdy pohubil Manahem město Tipsach, a všecky, kteříž byli v něm, i všecky končiny jeho od Tersa, proto že mu ho neotevřeli. I pomordoval je, a všecky těhotné jejich zroztínal.
17 E higa mar piero adek gochiko mar loch Azaria ruodh Juda, Menahem wuod Gadi nobedo ruoth Israel, kendo nobedo ruoth Samaria kuom higni apar.
Léta třidcátého devátého Azariáše krále Judského kraloval Manahem syn Gádi nad Izraelem v Samaří za deset let.
18 Timbene ne richo e nyim Jehova Nyasaye. Ndalo lochne duto ne ok oweyo timbe maricho mar Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel otimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neodvrátiv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, (kterýž přivedl Izraele k hřešení), po všecky dny své.
19 Eka Pul ruodh Asuria nomonjo pinyno, mi Menahem nomiye fedha ma pekne romo kilo alufu mia adek mondo Pul okonyego jiwo lochne obed motegno.
Když pak vytáhl Ful král Assyrský proti zemi té, dal Manahem Fulovi deset tisíc centnéřů stříbra, aby mu byl nápomocen k utvrzení království v rukou jeho.
20 Menahem nochuno joma ne nigi mwandu e Israel mondo ogol pesano. Ngʼato ka ngʼato kuomgi nyaka ne chiw pesa ma pekne romo nus kilo mar fedha mondo mi ruodh Asuria. Omiyo ruodh Asuria noa e pinyno modok thurgi.
I uložil Manahem daň na Izraele, na všecky bohaté, aby dávali králi Assyrskému jeden každý po padesáti lotech stříbra. Takž obrátiv se král Assyrský, nemeškal se více tu v zemi.
21 To kuom gik mamoko duto mag ndalo loch Menahem, gi gik moko duto mane otimo, donge odikgi e kitepe weche mag ruodhi Israel.
O jiných pak činech Manahemových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
22 Menahem notho moyweyo gi kwerene kendo Pekahia wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Manahem s otci svými, a kraloval Pekachia syn jeho místo něho.
23 E higa mar apar gabich mar loch Azaria ruodh Juda, Pekahia wuod Menahem nobedo ruodh Israel ka en Samaria kuom higni ariyo.
Léta padesátého Azariáše, krále Judského, kraloval Pekachia syn Manahemův nad Izraelem v Samaří dvě létě.
24 Pekahia notimo richo e nyim Jehova Nyasaye, ne ok olokore moweyo richo mag Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel otimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.
25 Achiel kuom jodonge, ma en Peka wuod Remalia nojame mondo otimne marach. Nokawo ji piero abich moa Gilead odhigo monego Pekahia kaachiel gi Argob kod Arie, e kind siro mar kar od ruoth man Samaria. Omiyo Peka nonego Pekahia mobedo ruoth kare.
Tedy spuntoval se proti němu Pekach syn Romeliův, hejtman jeho, s Argobem i s Ariášem, a zabil jej v Samaří na paláci domu královského, maje s sebou padesáte mužů Galádských. A zabiv jej, kraloval místo něho.
26 Gik mamoko duto mag ndalo loch Pekahia, to gi weche duto mane otimo, ondiki e kitepe weche mag ruodhi Israel.
Jiní pak skutkové Pekachia a všecko, což činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
27 E higa mar piero abich gariyo mar loch Azaria ruodh Juda, Peka wuod Remalia nobedo ruodh Israel ka en Samaria, kendo nobedo ruoth kuom higni piero ariyo.
Léta padesátého druhého Azariáše krále Judského kraloval Pekach syn Romeliův nad Izraelem v Samaří dvadceti let.
28 Timbene ne richo e nyim Jehova Nyasaye kendo ne ok olokore oweyo timbe maricho mag Jeroboam wuod Nebat, mane omiyo jo-Israel otimo.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivedl Izraele.
29 E ndalo loch Peka ruodh Israel, Tiglath-Pilesa ruodh Asuria nobiro mokawo Ijon, Abel Beth Maaka, Janoa, Kedesh kod Hazor. Noloyo Gilead kod Galili kaachiel gi piny Naftali duto, kendo oterogi e twech e piny Asuria.
Za dnů Pekacha krále Izraelského přitáhl Tiglatfalazar král Assyrský, a vzal Jon a Abel, dům Maacha a Janoe, Kedes a Azor, i Galád a Galilei, i všecku zemi Neftalím, a přenesl obyvatele jejich do Assyrie.
30 E higa mar piero ariyo mar loch Jotham wuod Uzia; Hoshea wuod Ela nojamo Peka wuod Remalia monege kendo nobedo ruoth kare.
Tedy spuntoval se Ozee syn Ela, proti Pekachovi synu Romeliovu, a raniv ho, zabil jej, a kraloval na místě jeho léta dvadcátého Jotama syna Uziášova.
31 To gik mamoko duto mag loch Peka, gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitepe mag weche ruodhi Israel?
O jiných pak činech Pekachových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
32 E higa mar ariyo mar loch Peka wuod Remalia ruodh Israel, Jotham wuod Uzia ruodh Juda nochako betie loch.
Léta druhého Pekacha syna Romelia, krále Izraelského, kraloval Jotam syn Uziáše, krále Judského.
33 Ne en ja-higni piero ariyo gabich kane odoko ruoth kendo norito piny kuom higni apar gauchiel kodak Jerusalem. Min mare ne nyinge Jerusha nyar Zadok.
V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Jerusa, dcera Sádochova.
34 Notimo gima kare e nyim wangʼ Jehova Nyasaye mana kaka Uzia wuon mare nosetimo.
A činil to, což pravého jest před očima Hospodinovýma. Všecko, jakž činil Uziáš otec jeho, tak činil.
35 Kata kamano kuonde motingʼore gi malo, ne ok omuki kendo ji nodhi nyime mana gi chiwo misengini kendo wangʼo ubani mangʼwe ngʼar kanyo. Jotham nogero kendo Rangach Mamalo mar hekalu mar Jehova Nyasaye.
A však výsosti nebyly zkaženy, ještě lid obětoval a kadil na výsostech. On vystavěl bránu hořejší domu Hospodinova.
36 To kuom weche mamoko duto mag ndalo loch Jotham, gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitap weche ruodhi mag Juda?
O jiných pak činech Jotamových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.
37 (E kindeno Jehova Nyasaye nochako oro Rezin ruodh Aram to gi Peka wuod Remalia mondo omonj jo-Juda.)
Za dnů těch počal Hospodin posílati na Judu Rezina krále Syrského a Pekacha syna Romeliova.
38 Jotham nonindo moyweyo gi kwerene kendo noyike kodgi e Dala Maduongʼ mar Daudi, ma en dala maduongʼ mar wuon mare. Kendo Ahaz ma wuode nobedo ruoth kare.
I usnul Jotam s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého. I kraloval Achas syn jeho místo něho.