2 Weche Mag Ndalo 36
1 Kendo jopinyno nokawo Jehoahaz wuod Josia mokete obedo ruoth e Jerusalem kar wuon mare.
Tedy vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a ustanovili ho králem na místě otce jeho v Jeruzalémě.
2 Jehoahaz ne ja-higni piero ariyo gadek kane odoko ruoth kendo nobedo e loch kodak Jerusalem kuom dweche adek.
Ve třimecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě.
3 Ruodh jo-Misri nogole e loch Jerusalem kendo nochuno jo-Juda mondo ochiw osuru mar fedha ma pekne romo kilo alufu adek gi mia angʼwen kod dhahabu ma pekne romo kilo piero adek gangʼwen.
Nebo vzal jej král Egyptský z Jeruzaléma, a uložil na zemi pokutu sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.
4 Ruodh Misri noketo Eliakim owadgi Jehoahaz ruodh Juda kod Jerusalem kendo noloko nying Eliakim ni Jehoyakim. Neko nokawo Jehoahaz owadgi Eliakim mi otero e twech Misri.
A ustanovil král Egyptský Eliakima bratra jeho nad Judou a Jeruzalémem za krále, a proměnil mu jméno jeho, aby sloul Joakim. Joachaza pak bratra jeho vzal Nécho, a zavedl ho do Egypta.
5 Jehoyakim ne ja-higni piero ariyo gabich kane odoko ruoth kendo nobedo e loch kuom higni apar gachiel kodak Jerusalem. Kendo notimo gik maricho e nyim wangʼ Jehova Nyasaye ma Nyasache.
V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě. A když činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého,
6 Nebukadneza ruodh Babulon nomonje motweye gi rateke mag mula motere Babulon.
Přitáhl proti němu Nabuchodonozor král Babylonský, a svázal jej řetězy ocelivými, aby jej zavedl do Babylona.
7 Bende Nebukadneza nokawo gige lemo mar hekalu mar Jehova Nyasaye moketogi e hekalu mare e piny Babulon.
Nádoby také domu Hospodinova zavezl Nabuchodonozor do Babylona, a dal je do chrámu svého v Babyloně.
8 Kuom gik mamoko duto mag ndalo loch Jehoyakim, timbe maricho manotimo kod ketho malingʼ-lingʼ mane ofweny kuome, ondiki e kitap ruodhi mag Israel kod Juda. Kendo Jehoyakin wuode nobedo ruoth kare.
Jiné pak věci Joakimovy i ohavnosti jeho, kteréž páchal, i což se nalézalo při něm, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských. I kraloval Joachin syn jeho místo něho.
9 Jehoyakin ne ja-higni apar gaboro kane odoko ruoth kendo nobedo e loch kodak Jerusalem kuom dweche adek kod ndalo apar. Notimo richo e nyim wangʼ Jehova Nyasaye.
V osmi letech byl Joachin, když kralovati počal, a kraloval tři měsíce a deset dní v Jeruzalémě, a činil to, což bylo zlého před očima Hospodinovýma.
10 E ndalo chwiri ruoth Nebukadneza nooro wach mondo oome otere Babulon kaachiel gi gige lemo mabeyo mag hekalu mar Jehova Nyasaye kendo noketo owadgi wuon Jehoyakin, ma nyinge Zedekia mondo obed ruodh Juda kod Jerusalem.
Potom pak po roce poslal král Nabuchodonozor, a dal ho zavésti do Babylona s klénoty domu Hospodinova, a ustanovil králem Sedechiáše, příbuzného jeho, nad Judou a Jeruzalémem.
11 Zedekia ne ja-higni piero ariyo gachiel kane obedo ruoth kendo nobedo e loch kuom higni apar gachiel kodak Jerusalem.
V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě.
12 Notimo richo e nyim Jehova Nyasaye ma Nyasache kendo ne ok obolore e nyim Jeremia janabi mane nyise wach Jehova Nyasaye.
I činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého, aniž se pokořil před Jeremiášem prorokem mluvícím řeč Hospodinovu.
13 Bende nongʼanyo ni ruoth Nebukadneza mane okete mokwongʼore gi nying Nyasaye. Ne toke obedo matek ta kendo chunye ne ok odewo mondo oduog ir Jehova Nyasaye ma Nyasach Israel.
Nýbrž i Nabuchodonozorovi králi se zprotivil, jenž ho byl přísahou zavázal skrze Boha, a zatvrdiv šíji svou, urputně uložil v srdci svém, aby se nenavracoval k Hospodinu Bohu Izraelskému.
14 To bende jotelo madongo duto mag jodolo kod ji nomedo bedo joma ok jo-ratiro, ka giluwo timbe mamono mag oganda kendo ne gichido hekalu mar Jehova Nyasaye mane osepwodho Jerusalem.
Ano i všecka knížata, kněží i lid v mnohá přestoupení se vydali, podlé všech ohavností pohanských, a poškvrnili domu Hospodinova, jehož byl posvětil v Jeruzalémě.
15 Jehova Nyasaye, ma Nyasach kweregi nooronegi wach kokalo kuom jootene kinde ka kinde nikech nokecho joge kod kar dakne.
A když posílal Hospodin Bůh otců jejich k nim posly své, ráno vstávaje a posílaje, proto že se přívětivě měl k lidu svému a k příbytku svému:
16 To negimedo jaro joote Nyasaye ka gichayo wechene kendo ka ginyiero jonabi mage nyaka mirima nomako Jehova Nyasaye kod joge maonge kaka dikony.
Posmívali se poslům Božím, a pohrdali slovy jeho, a za svůdce měli proroky jeho, až se rozpálila prchlivost Hospodinova na lid jeho, tak aby nebylo žádného uléčení.
17 Omiyo ne okelonigi ruodh jo-Babulon mane onego yawuotgi matindo gi ligangla e kama ler mar lemo kendo ne ok okecho wuowi kata nyako, ngʼat motegno kata jaduongʼ moti. Nyasaye nochiwogi duto e lwet Nebukadneza.
I přivedl na ně krále Kaldejského, kterýž zmordoval mládence jejich mečem v domě svatyně jejich, a neodpustil mládenci ani panně, starci ani kmeti. Všecky dal v ruku jeho.
18 Nokawo gige lemo duto madongo gi matindo mane nitiere e hekalu mar Nyasaye, kod gik mane okan e hekalu mar Jehova Nyasaye gi gik moko duto mane okan e od ruoth kod od jodonge moterogi Babulon.
K tomu i všecky nádoby domu Božího, veliké i malé, i poklady domu Hospodinova, i poklady královské i knížat jeho, všecko zavezl do Babylona.
19 Ne giwangʼo hekalu mar Nyasaye kendo negimuko ohinga mar Jerusalem; mane giwangʼo ute ruoth duto kendo negiketho gimoro amora ma nengogi tek mane ni kanyo.
A vypálili dům Boží, a zbořili zed Jeruzalémskou, též i všecky paláce v něm popálili, ano i všelijaké klénoty drahé v něm zkazili.
20 Nokawo jogo mane otony e nek mag ligangla noterogi e twech Babulon kendo olokogi wasumbinige kod mag yawuote nyaka ochopo ndalo mane jo-Pasia okawe loch.
A což jich pozůstalo po meči, to převedl do Babylona, a byli služebníci jeho i synů jeho, dokudž nekraloval král Perský,
21 Piny nobedo mamor koyudo yweyone mag Sabato, kinde duto mane odongʼ gunda, nyaka higni piero abiriyo orumo mana kaka wach Jehova Nyasaye nowacho gi dho Jeremia.
Aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, dokudž země nevykonala sobot svých; po všecky dny, pokudž byla pustá, odpočívala, až se vyplnilo sedmdesáte let.
22 E higa mokwongo mar loch Sairas ruodh Pasia, mondo ochop singo mar wach Jehova Nyasaye mane Jeremia okoro, Jehova Nyasaye nowuoyo gi chuny Sairas ruodh Pasia mondo ogol lendo e pinye duto koketo e ndiko kama:
Potom léta prvního Cýra krále Perského, aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, vzbudil Hospodin ducha Cýrova krále Perského. Kterýž dal provolati po všem království svém, ano také i rozepsal, řka:
23 Ma e gima Sairas ruodh Pasia wacho: “‘Jehova Nyasaye, ma Nyasach polo osemiya pinjeruodhi duto manie piny kendo oseyiera mondo agerne hekalu e Jerusalem manie piny Juda. Ngʼato angʼata kuom joge manie dieru, nyalo dhi kendo mad Jehova Nyasaye ma Nyasache bed kode.’”
Toto praví Cýrus král Perský: Všecka království země dal mi Hospodin Bůh nebeský, a ten mi poručil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě, kterýž jest v Judstvu. Kdo jest mezi vámi ze všeho lidu jeho, Hospodin Bůh jeho budiž s ním, a ať jde.
